„Tak, jak byl Švédy zpustošen Nový Hrad v roce 1645, tak utrpělo i městečko Blansko samo, ve kterém zle hospodařily švédské oddíly rabujíce a pleníce, takže cenná privilegia byla zničena a zhoubný požár zachvátil domy, stojící v místech nynějšího náměstí Nového Blanska a sice v místech nynější radnice." (J. Pilnáček: Paměti města Blanska a okolních hradů) Aby se obci pomohlo, prosili občané Kašpara Melichara Baltazara Lva z Rožmitálu, majitele Blanska v letech 1635–1667, o úlevu a podporu. Lev z Rožmitálu vyhověl a obci v roce 1664 daroval určitá privilegia a starý zpustošený dům na náměstí s pozemky.

Radnice v Blansku v roce 1884. Na spáleništi darovaného domu vystavěli si občané roku 1648 novou radnici. V roce 1885 byla tato radnice s dřevěnou vížkou zbořena a přikoupen sousední dům rolníka Šefčíka. Za starosty Čeňka Matušky byla v roce 1885 nákladem 108 000 korun postavena úhledná, jednopatrová budova – nová radnice (dnešní radnice na náměstí Svobody). V očekávání povýšení městečka Blanska na město v roce 1904 byla radnice opravena a esteticky opatřena věží s hodinami za 4 000 K (za starosty Karla Ježka). V radnici byl umístěn c. k. okresní soud, berní úřad, úřad knihovní, obecní úřad se zasedací síní, městská spořitelna a byt okresního soudce.

Rozvoj železářského průmyslu, živností i obchodu v Blansku vedl obecní zastupitelstvo k úvahám o povýšení na město již v roce 1901. Nově zvolený starosta Karel Ježek spolu s radními Antonínem Sedlákem a JUDr. Rudolfem Žákem v roce 1903 vyjednávali o povýšení Blanska na město ve Vídni. V Blansku tehdy bylo 425 domů, z nichž bylo 364 přízemních a 61 o jednom a více poschodích. Městečko mělo 32 ulic a tři náměstí. Na všech náměstích a ve všech ulicích byly postaveny ve vzdálenosti 50 až 80 metrů stojany s petrolejovými svítilnami (k dodávce proudu ze Salmovy elektrárny pro město obdržel hrabě Salm svolení až v roce 1910). Kanalizace byla provedena na všech náměstích a ve všech hlavních třídách. O pitnou vodu bylo postaráno dvěma od obce zbudovanými vodovody na Novém a Starém Blansku. Radnice v Blansku v roce 1901.Obec vydržovala tři sady v Lovětíně (dnešní Horní Palava), Rudolfově (dnešní přemostění Punky) a u nové školy (dnešní park u Rudoarmějce).

V Blansku byla také železniční stanice rakousko-
uherské společnosti státní dráhy a stále se projednávala stavba železnice Blansko–Vyškov. Jezdil pravidelný dostavník mezi Blanskem a Klepačovem, mezi Blanskem a Macochou. Dvakrát denně jezdily poštovní vozy mezi Blanskem a Jedovnicemi. Blansko mělo 3 350 obyvatel, z nichž bylo 700 analfabetů (1905). Městečku se dostalo povýšení na město v roce 1905.

Literatura: J. Pilnáček: Paměti města Blanska a okolních hradů, J. Čech: Dějiny města Blanska, V. Polák: Čtení o Blansku 1848–1945

Příště: Pamětní deska k povýšení Blanska na město

PAVEL SVOBODA