VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Blanenská litina zdobila lázeňské kolonády

Blansko /PO STOPÁCH BLANENSKÉ LITINY/ – Na konci 19. století se blanenské železárny pustily do stavby velkých litinových lázeňských kolonád v západních Čechách.

5.9.2011
SDÍLEJ:

Neobarokní mariánskolázeňská kolonáda byla odlita v Blansku a smontována až na místě. Přečkala obě světové války, postupem času začalo i toto dílo chátrat. Naštěstí se v roce 1977 dočkalo důkladné rekonstrukce. Ta skončila až v roce 1986. Foto: Archiv Muzea Blansko

Tato zakázka jim sice přinesla velkou prestiž, avšak také finanční problémy, jež vedly až k prodeji salmovských železáren koncernu Breitfeld-Daněk. V druhé polovině 19. století dostávají salmovské železárny mnoho velkých zakázek. Takzvaná stavební litina byla v té době velice populární. Z relativně levné litiny se stavěly nádraží, portály, mosty, balkony, schodiště a s rozvojem lázeňství i celé litinové pavilony či kolonády. Je otázkou, zdali se všechny tyto projekty železárnám vzhledem k velké logistické i technické náročnosti vůbec vyplatily.

V roce 1878 získaly blanenské železárny zakázku na velkolepou litinovou lázeňskou kolonádu v Karlových Varech. Novou Vřídelní kolonádu vytvořili věhlasní rakouští architekti Ferdinand Fellner (1847–1916) a Hermann Helmer (1850–1919). Tito projektanti navrhli za třiačtyřicet let své spolupráce více jak dvě stovky staveb.

Většinu z nich dělníci postavili v rakousko-uherském císařství. V českých zemích se proslavili především stavbami divadel, v Brně, v Praze, v Karlových Varech, Jablonci nad Nisou nebo Mladé Boleslavi a také slavným Grandhotelem Pupp v Karlových Varech. Budovy měly průvodní znaky v tehdy populárních historizujících stylech. Jako bylo neobaroko, neorenesance či neoklasicismus.

Stavba litinové kolonády v Karlových Varech nabrala rychlý spád a již 1. května 1879 se slavnostně otevírala. Ve Vřídelní kolonádě se snoubilo klasické umění s technickým pokrokem. Tato monumentální neorenesanční kolonáda od blanenských mistrů byla dlouhá sto sedm metrů a vysoká přes dvaadvacet metrů. Váha litinových a jiných součástí dodaných z Blanska činila více než osm set dvacet tun.

Zánik kolonády

Celé dílo osadili slévači spoustou figurálních plastik. Například sochy Hygieiy či Vítězství. Velkou zásluhu na tvorbě uměleckých částí litinové karlovarské kolonády měl tehdejší modelér-sochař blanenských sléváren Pavel Veverka (1826–1899). Bohužel Vřídelní kolonáda nezdobila Karlovy Vary příliš dlouho.

V předvečer druhé světové války byla kolonáda částečně zbourána. Dílo zkázy pak dokonali dělníci v šedesátých letech minulého století, kdy ji odstranili úplně. Slavnou litinovou Vřídelní kolonádu nám dnes tak připomíná nenápadný pozůstatek sloupku s označením výrobce – Blansko. Více štěstí měla karlovarská Sadová kolonáda z roku 1880. Opět z dílny firmy Fellner-Helmer a blanenských železáren, která stojí na svém místě i v současnosti. I když i ta už je pouze fragmentem původního díla. V roce 2002 ji zrekonstruovala blanenská slévárna.

Dalším významným počinem, na kterém se podíleli blanenští slévači, byla Hlavní lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních, později nazvaná Kolonádou Maxima Gorkého, podle známého ruského spisovatele, jenž v Mariánských Lázních pobýval. Neobarokní litinová stavba vznikla v letech 1888–1889, podle návrhu architektů Hanse Miksche a Julia Niedzielského. Architekt Hans Miksch (1846–1904) byl českým Němcem. Jeho začátky jsou spojeny s rodným Libercem. Tam společně s architektem polského původu Juliem Niedzielskim (1849–1901) zvítězil v soutěži na návrh městského divadla. Tento úspěch založil jejich dlouhodobou spolupráci ve společné kanceláři ve Vídni. Zásluhou dřívějších kontaktů měli řadu zakázek na severu Čech, ale pracovali i v dalších zemích monarchie. Jejich stavby jsou typickými reprezentanty pozdního historismu.

Kulturní památka

Neobarokní mariánskolázeňská kolonáda byla odlita v Blansku a smontována až na místě. Na rozdíl od té karlovarské celá stavba přečkala obě světové války, postupem času začalo i toto dílo chátrat. Naštěstí se v roce 1977 dočkalo důkladné rekonstrukce. Ta skončila až v roce 1986. Velký podíl na opravě kolonády měly opět blanenské železárny, jež zcela opravily staré litinové části.

Hlavním dokumentátorem této akce bylo blanenské muzeum, i proto se v muzejním archívu nachází desítky diapozitivů z prováděných oprav. Kolonádě Maxima Gorkého se dostalo veliké pocty, když byla 1. července 2010 prohlášena Národní kulturní památkou České republiky a značný podíl na tom mají právě šikovní blanenští mistři kovu.

JINDŘICH ČELADÍN (Autor pracuje v Muzeu Blansko)

5.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Videosouhrn Deníku – 9.–10. prosince 2017

Kohák se klouzal a farář žehnal raketám: Prohlédněte si nejlepší videa víkendu

Blanenská průmyslová zóna Vojánky. Ilustrační foto.

Firmy si na haly ve Vojánkách počkají. Dva investoři si výstavbu rozmysleli

Jihomoravské silnice pokryla ledovka, meteorologové varují i před silným větrem

Jižní Morava – Meteorologové varují Jihomoravany před silným větrem a ledovkou. Jejich výstraha platí pro celý kraj od nedělního odpoledne. Námraza, která se tvoří na silnicích, vydrží podle předpovědi na některých místech až do pondělka. 

Mozkovou mrtvici může mít dítě i sportovec, říká oceněný neurolog z Brna

Brno /ROZHOVOR/ - Kvůli mozkové mrtvici v České republice ročně zemře dvanáct tisíc lidí. Jednatřicetiletý neurolog z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Ondřej Volný objevil způsob, jak tento počet výrazně snížit. Za výsledky ve výzkumu cévní mozkové mrtvice a zobrazování cév získal nedávno prestižní ocenění. „Mozkovou mrtvici může dostat i šestiměsíční dítě. Doufám, že díky zlepšené diagnostice bude přibývat úspěšně léčených pacientů,“ říká Volný, který působí i jako výzkumný pracovník v Mezinárodním centru klinického výzkumu.

Blansko připravilo Brňanům vánoční nadílku. Nastřílelo jim devatenáct gólů

Blansko /FOTOGALERIE/ – Střelecký apetýt blanenských divizních futsalistů neopadá. Nedávných třináct gólů do sítě Toky Brno překonali s dalším brněnským soupeřem. V desátém kole hostil PRO-STATIC Blansko Mitru Brno a nasázel jí devatenáct gólů.

Manželé pletou ponožky: Výrobu stále vylepšujeme. Hlavní je věřit svému nápadu

Sloup /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – Ponožky povalující se po bytě jako častý předmět sporů v mnoha domácnostech. Kdyby se kvůli nim měli hádat manželé Bartoňovi, neměli by zřejmě čas na nic jiného. Ve svém domě už léta vyrábějí ponožky značky MiPoN, které prodávají zákazníkům z regionu, firmám i sportovním klubům.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT