Antonín Juračka malíř a grafik a v tomto oboru pak skutečný, nefalšovaný mistr lyrického humoru se narodil v Doubravici nad Svitavou. Vyučil se elektromechanikem v Blansku u firmy Sochor. V letech 1947–1951 vystudoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Gottwaldově, obor užitá grafika.

Od roku 1951 bydlel trvale v Blansku. „Po městě chodí rozložitý muž, o němž skoro nikdo neví, že patří v tomto městě k osobnostem nejzajímavějším. Všimne-li si ho kdo, tak nejspíš proto, že toho moc nenamluví," napsal Ludvík Kundera v roce 1996.

Antonín Juračka dlouhá léta pracoval jako výtvarník v oddělení propagace v podniku ČKD Blansko. Tam mohl uplatnit grafický důmysl a vtip. Podílel se na desítkách publikací a výstav, které s tímto blanenským velkopodnikem vždy souvisejí. Jeho rozdováděné kresby udivovaly obrovitým zmnožováním čar vinoucích se ne v desaterých, ale padesaterých vrstvách. Leckdo pochyboval, zda je to práce lidské ruky, nakloněn víře, že něco takového svede jen stroj.

Od počátku 80. let ustupují tato tisícičará dění či dějství figurám, které se v nekončící hře prostupují, převracejí, uvolňují a zmnožují. Princip neuvěřitelně bohatých variací ovládá pole kresby, přistupuje i barva, přistupují i plastické pokusy. Princip jeho kresby je jednoduchý. Proklubávající se postoje a situace. Situace každodenní i obecná; postoj vůči lidem, věcem, světu.

Antonín Juračka se věnoval užitné a výstavnické grafice s invencí a nadhledem, o čemž svědčí řada samostatných i kolektivních výstav (byl členem sdružení Q Brno – mezi jeho nejvýznamnější členy patřili a patří literáti Ludvík Kundera, Milan Uhde, František Listopad, výtvarníci Jan Rajlich, Jozef Jankovič, Jindřich Štreit,Valér Kováč, Vladimír Preclík, Emanuel Ranný, divadelníci Arnošt Goldflam, Boleslav Polívka, architekt Ivan Ruller, teoretik architektury Jan Sedlák a další).

Juračkovo výtvarné dílo dokazuje jeho tvůrčí fantazii a smysl pro komično, ale je pro nás svědectvím jeho výtvarné rafinovanosti a brilantnosti, kterou prokázal v grafických úpravách různých publikací a se svou dcerou akademickou malířskou Arnou Juračkovou také na výstavních expozicích pro brněnské veletrhy v letech 1990 až 2002 a v čistém grafickém designu pro firmu a produkty Pivovaru Černá Hora.

12. února 2005 Antonín Juračka vstoupil do zahrady ticha. Zanechal nám po sobě svět rozdováděných klaunů, létajících koberců, kalhot bez majitele a mnoho dalších roztodivností.

Literatura: katalog Cena města Blanska za kulturu, 1996, Zpravodaj města Blanska, 1996, Týden u nás, 1996, internet

Příště: Laureát Ceny města Blanska za kulturu 1996: Galerie v předsálí – Galerie města Blanska

„Malíři a básníci měli vždy stejné právo odvážit se čehokoliv." Horatius

PAVEL SVOBODA