Poté co ukončil studia na gymnáziu v Německém Brodě, začal Stránský studovat práva ve Vídni. Již v roce 1880 si v Brně otevřel svoji advokátní kancelář. Díky tomu se Adolf Stránský dobře finančně zabezpečil a mohl tím podporovat vlastní úsilí o založení českého deníku na Moravě.

Od studentských let se Adolf Stránský aktivně věnoval novinařině. Byl referentem Národních listů a Politiky a zároveň se stal členem redakce vídeňské Tribune. Snaha o založení nezávislého českého tisku na Moravě jej vedla v roce 1889 k založení nejprve Moravských listů, které vycházely pouze několik let. Veliký úspěch slavil Adolf Stránský až s dalším deníkem a tím byly od roku 1893 Lidové noviny.

Tento deník řídil až do roku 1907, kdy předal vedení svému synu Jaroslavu a sám se věnoval pouze politice. Do Lidových novin také přispíval. Často pod značkou Sigma. Ačkoliv ve 20. letech 20. století měly noviny redakci i v Praze, udržel Stránský jejich vydávání po celou dobu v Brně. Lidové noviny si za první republiky udržovaly vysokou úroveň. Na jejich strany přispívali bratři Čapkové, Rudolf Těsnohlídek, Arne Novák, Ondřej Sekora či Jiří Mahen.

Vynikající obhájce

Adolf Stránský měl rovněž pověst vynikajícího obhájce. Zvláště se vyznamenal v procesu proti dělníkům i s takzvanou Omladinou. Již od mládí projevoval živý zájem o politické dění. Byl dobrým řečníkem, a tak se záhy stává mluvčím české brněnské menšiny.

Dva roky po založení Lidových novin získal poslanecký mandát jak do moravského sněmu, tak i do říšské rady, kde byl často vysílán do delegací. Na moravském sněmu byl místopředsedou klubu českých poslanců. V roce 1908 vzhledem k názorovému sblížení s Masarykovým realismem dochází ke splynutí v jednu politickou stranu (Lidová pokroková strana moravská) a Stránský je zvolen jejím předsedou.

Po vzniku Československé republiky se Adolf Stránský i nadále věnuje politice. V roce 1918 se stal dokonce prvním ministrem obchodu ve vládě Karla Kramáře. Zároveň byl hlavním představitelem moravského křídla Československé národní demokracie. Roku 1920 byl za národní demokraty zvolen senátorem. O pět let později se však vyhrotily déle trvající názorové rozpory s Kramářovou národní demokracií a moravská část se od české oddělila. V září 1925 odešel Adolf Stránský z politického života do ústraní.

Rodinnou štafetu však nesl i nadále jeho syn Jaroslav Stránský, který se po roce 1945 stal i československým ministrem spravedlnosti a školství. Adolf Stránský zemřel 18. prosince 1931 ve svém milovaném Brně.

JINDŘICH ČELADÍN
Autor pracuje v Muzeu Blansko