„Zpívala jsem dřív, než mluvila. A pořád. Nejdřív jsem chtěla být jako Helenka Vondráčková, ale to jsem ještě nevěděla, co je to opera,“ vzpomíná Dřízgová. V roce 1983 ukončila studium zpěvu na brněnské konzervatoři. První sólové angažmá získala v operním souboru olomouckého divadla a v roce 1986 přestoupila do ostravské opery. Později začala spolupracovat s dalšími operními domy, jako je Státní opera či Národní divadlo v Praze. V roce 1991 zpívala hlavní roli ve Smetanově opeře Hubička na turné ve Finsku.

Do jejího repertoáru dále patří například Rusalka, Liška Bystrouška, Mařenka z Prodané nevěsty či Desdemona z Otella. V roce 1996 získala cenu Thálie za roli Mimi v Pucciniho opeře La Bohème a o dva roky později za roli Melisandy v Debussyho opeře Pellèas et Mèlisande.

Účinkovala téměř ve všech zemích Evropy. V roce 1999 zpívala ve Vatikánu v katedrále Svatého Petra u příležitosti předávání vánočního stromu, který věnovala Česká republika. Eva Dřízgová-Jirušová spolupracuje s předními českými orchestry včetně České filharmonie, Filharmonie Brno a Janáčkovy filharmonie Ostrava. Podílela se také na mnoha CD nahrávkách, spolupracuje s Českou televizí a rozhlasem.

V letošní sezóně je neustále na cestách mezi různými městy nejen v České republice. Kromě ostravského divadla vystupuje také v Janáčkově divadle v Brně, v Národním divadle v Bratislavě a v německém Badisches Staatstheater Karlsruhe. „Koncertně spolupracuji s mnoha orchestry jak českými, tak i zahraničními, zpívám na mnoha hudebních festivalech, ale asi ze všeho mám nejraději komorní koncerty v intimnějším prostředí,“ vypráví sopranistka.

Často stane na jevišti před početným publikem. „Většinou mám takovou tu zdravou trému, která s příchodem na jeviště mizí. Stalo se mi však vícekrát, že mě tréma zasáhla tak silně, že to bylo pro mě spíše trápení než zpívání,“ přiznává Dřízgová. „Každá nová role nebo nový pěvecký part je výzva. Asi jako pro horolezce nějaká hora,“ dodává.

Několik let již žije v Ostravě. Do Blanska se však vrací ráda a často. „Potkala jsem zde lidi, kteří mi pomohli najít směr mého života, kteří mi pootevřeli dvířka na cestě k hudbě, a já na ně nikdy nezapomenu. Stavuji se sem, když mám práci v Brně nebo když jsem na cestě někam dál. Jezdím sem za maminkou a nedaleko bydlí i moje sestra s rodinou a také táta,“ říká pětačtyřicetiletá zpěvačka.

A co považuje za svůj největší úspěch? „To, že mi moje děti důvěřují, že mě můj muž stále miluje a mí opravdoví přátelé jsou ke mně upřímní. Aspoň já si to myslím,“ poodhalí zpěvačka kousek svého soukromí.