Honzovy hrady a zámky si mohli v posledních třech týdnech prohlédnout návštěvníci rájecké knihovny.
„Na výstavě jsem měl asi dvacet staveb, hlavně hradů. Největší z toho byl model Točníku. Rád dělám větší projekty,“ zkušeně vysvětluje Honza.
Všechna vystavovaná díla přitom vyrobil v posledním půlroce. S modelařinou ale začal o něco dříve.


„Když jsem byl ve druhé třídě, dostal jsem od Ježíška malé kolejiště. Udělal jsem z toho celou krajinku na desce tři krát jeden metr. Chtěl jsem vystavit původně právě to kolejiště, ale nedalo se přemístit. Tak jsem si vymyslel hrady,“ popisuje čtvrťák Babjár.
S právě skončenou výstavou je spokojený. Dobře ji hodnotí také vedoucí knihovny Pavla Šamonilová.


„Ohlas výstavy byl velice příznivý. Honzovy modely si byli prohlédnout děti i dospělí a všichni je hodnotili moc dobře. Přemýšleli jsme také, že bychom některé Honzovy hrady umístili na stálo v jestřebské pobočce naší knihovny,“ nastínila možnou budoucnost některých modelů Šamonilová.
S výstavou Honzovi pomohla maminka, která odpověděla na nabídku z knihovny. Podrobnosti si však Honza už zařizoval sám. Také úvodní řeč si mladý modelář připravoval bez pomoci.


Kromě stavění papírových hradů se Honza Babjár věnuje ještě sportu nebo modelům vláčků.
„Moc času teď už nemám. Jenom pořád sedím a lepím,“ hodnotí svoji vášeň Honza.
Seděním a lepením přitom u jednoho modelu stráví až čtyři dny. Složitějším stavbám pak věnuje třeba dva týdny.

Úspěšnou výstavou ale jeho umělecká činnost nekončí. Devítiletý stavitel si už připravuje lepidlo na další architektonický skvost.
„Chtěl jsem původně dělat Pražský hrad, ale rozmyslel jsem si to. Není to žádný sloh. Nakonec jsem se rozhodl, že postavím Křivoklát,“ říká s úsměvem školák.