„Šesťáci, kteří k nám přicházejí do primy, se seznámí s novými spolužáky na třídenních kurzech,“ vysvětluje učitelka biologie a chemie Anna Bayerová. Nápad sbližování budoucích studentů si donesla z předchozího zaměstnání. Dvě třídy po téměř třiceti dětech tak vyrazily ve dvou různých termínech během září do Hodonína u Kunštátu. V obou případech děti doprovázel kromě Bayerové ještě učitel hudební výchovy a českého jazyka Vladimír Šenkýř. „Tento rok mě čeká třicet nových tváří, obvykle si je všechny zapamatuji až před Vánocemi, ale díky kurzu většinu dětí znám už teď,“ je rád Šenkýř. Oba učitelé jsou metodikové prevence různých sociálních patologických jevů jako šikana či vyčlenění z kolektivu. „Vycítíme, kdo z dětí je méně oblíbený a snažíme se zmínit jeho přednosti,“ upřesňuje Bayerová.
Na třídenním „výletě“ budoucí spolužáci sbírali houby, poznávali je a psali testíky. Nechyběl zpěv u táborového ohně, soutěže či výlet do bývalého rómského tábora Žalov, kde se dozvěděli o holocaustu.
Pro děti kurzy znamenaly zábavu. Pro jejich učitele čtyřiadvacetihodinovou práci. „I když jsme poseděli u kafe, vymýšleli jsme, co dělat druhý den,“ říká Šenkýř, který si na kurzech vyhlíží už nové talenty pro pěvecký sbor. Během noci měl vždy jeden z učitelů pohotovost.
Nevyhnou se totiž dramatickým situacím. Šenkýř vzpomněl prasklé topení a následný „déšť“ v jednom z pokojů s dětmi. Na tyto chvíle ale s kolegyní Bayerovou vzpomínají s úsměvem.
Na konci kurzu se všichni spojili. To dokázali děti s učiteli i ve středu, když do školy zavítali v trikách, které na výletě vlastnoručně ozdobili.