VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O krádeži a návratu sošek ze Světelského oltáře

ADAMOV - Světelský oltář má v poslední době velkou publicitu. V letech 1966 až 1973 jsem byl duchovním správcem v Adamově, a tak bych si dovolil napsat několik zážitků z té doby.

31.10.2007
SDÍLEJ:

Světelský oltářFoto: Deník/Leona Paroulková

V době 1. republiky vydal tehdejší adamovský pan farář Jakub Rozmahel brožurku s názvem: Světelský oltář. Z ní jsem čerpal při výkladu návštěvníkům kostela. Za mého působení historik Ivo Hlobil vydal representativní knihu o Světelském oltáři.


Koncem 60. a začátkem 70. let přicházeli milovníci umění většinou ze zahraničí. Větší zájem vzbudilo odcizení dvou dolních sošek, představujících církevního učitele a poustevníka či mnicha. Bylo to ráno 7. dubna 1970, kdy, jako obvykle po mši svaté, jsem chvíli ještě zůstal klečet na klekátku za lavicemi a tu můj pohled zaměřil k oltáři. Nechtěl jsem věřit svým očím. Dvě prázdná místa. Co se stalo? Nejdříve jsem prohledával všechna zákoutí a nic. Pak jsem si povšimnul, jak dřevěná přepážka je vyháknutá. Hlavní vchod býval otevřený, aby se lidé mohli v předsíni kostela zastavit a pomodlit se, případně si chrám prohlédnout.


Celou záležitost jsem oznámil na obvodním oddělení Veřejné bezpečnosti, které tehdy sídlilo v Adamově. Možná, že by se našel příslušný zápis v archivu bezpečnosti. Případu se ujala bezpečnost v Blansku a později Odbor vyšetřování Veřejné bezpečnosti v Praze. Krádež byla kvalifikována jako trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. V té době krádež v kostele byla něco mimořádného. Způsobená škoda byla vyčíslena na částku převyšující 100.000 Kč. Podle památkářů, kteří byli také informováni, byla soška církevního učitele původní, druhá pozdějšího data.

Soud probíhal v Praze, tuším v Bartolomějské ulici. Jako svědek jsem měl možnost se setkat i s těmi, kteří byli označeni jako viníci.Nebylo to příjemné. Podle tehdejšího jednání byli dva: starší, který vše prohlédl a připravil, mladší vše provedl. Padla tehdy i jejich křestní jména i rok narození. Ale neuvádím tyto podrobnosti. Provinilci byli dopadeni, ale sošky se nenašly.


Byly již za hranicemi a dostaly se do Kolína nad Rýnem, kde byly přihlášeny do veřejné aukce. Před samou aukcí byly rozeslány dražební ceníky zájemcům a muzeím. Tak se ceník dostal i do bavorského muzea v Mnichově. Tam hned poznali, že se jedná o sošky z adamovského oltáře. Obrátil se do Brna na dr. Kutala s dotazem, zda nám byly sošky odcizeny. Mohlo se jednat i o falsifikát. Celé věci se ujal dr. Plichta, právník Krajského památkového střediska v Brně. Telegraficky se obrátil do Mnichova – vše spěchalo. Kdyby proběhla veřejná aukce, byl by kupující zájemce pravoplatným majitelem.

Sošky byly zavčas staženy z aukce a uloženy, tuším v církevním muzeu v Kolíně nad Rýnem.
Na naši žádost bylo přislíbeno, že nám sošky vydají bez jakékoliv náhrady. Dostal jsem osobní dopis od Městské rady z Kolína a byl jsem pozván k převzetí. V pozvánce bylo poznačeno, abych přijel jako host a byl mně přislíben bezplatný pobyt. Jenže bylo třeba povolení. Jednání probíhalo na cizineckém oddělení v Blansku, dále na Krajské správě ministerstva vnitra v Brně, případem se zabýval i příslušný zahraniční odbor ministerstva.
Tehdy jsem se dostavil i s pozváním na bezpečnost v Brně na Lenince, kde se tehdy vyřizovaly cesty do zahraničí. Tam jsem strávil asi hodinu. Na celé jednání si již přesně nepamatuji, ale možná, že by se tam i písemné pozvání našlo, případně další dokumenty. Povolení jsem nedostal. Měl jsem následující domnění: umožnil jsem odcizení a teď zůstanu v zahraničí a zpočátku budu mít základ z prodání sošek. Ale tento názor nebyl vysloven. Rada Krajského národního výboru rozhodla, že sošky vyzvedne zástupce Krajského střediska památkové péče, odborník dr. Miloš Stehlík. O tomto rozhodnutí jsem informoval příslušné muzeum v Kolíně. Tuším, že ředitelem byl dr. Antonín Legner. Musel jsem také dát plnou moc k převzetí sošek.
Koncem března 1971 se vydalo auto do Kolína, kde, jak jsem byl informován, za účasti sdělovacích prostředků byly sošky předány. 5. dubna byly pak dovezeny do Československa a mně osobně na faře v Adamově předány.


Návrat sošek vzbudil velký zájem. Do archivu farního úřadu jsem uložil zprávu Lidové demokracie, Rovnosti, Mladé Fronty, adamovského Směru, informoval i brněnský rozhlas 15. dubna.


V neděli 25. dubna 1971 při bohoslužbě, kdy se zaplnil kostel sv. Barbory, došlo k slavnému návratu sošek. Umístil jsem je zpět na původní místo. Pozval jsem televizi, ale omluvili se. Začínala doba normalizace. Tak skončil rok plný napětí, očekávání, rok cestování, dopisování, telefonování, ale nelitoval jsem, veliká slavnost ukázala, že vše nebylo zbytečné. Konec dobrý, všechno dobré.


Po domluvě s tehdejšími krajskými církevními tajemníky se podařilo získat větší finanční dotaci a osadit umělecké kovové mříže k hlavnímu i bočnímu vchodu.


Díky bohu již k žádné krádeži nedošlo. A dnes můžeme obdivovat oltář v plné jeho kráse.

31.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál bývalé vyškovské traktorové stanice.
3

Staré opuštěné areály chátrají. Ohrožují životy

Videosouhrn Deníku – pondělí 11. prosince 2017

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Po Herwartu stále uklízejí popadané stromy. A vichr lámal další

Blanensko, Vyškovsko – I měsíc po orkánu Herwart odklízí správci lesů následky jeho řádění. Do regionu přitom v pondělí opět vtrhl silný vítr. V obci Krásensko na Vyškovsku odpoledne způsobil hodinový výpadek elektřiny. A hodně foukat má i v úterý.

Brňané mají školu smyku za rohem. Na novém polygonu řidiče rozhodí tržná deska

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ – Námraza na silnici překvapila před dvěma lety řidiče z Brněnska Václava Hájka. „Dostal jsem smyk a skončil v příkopu. Byl to jeden z důvodů proč jsem si zaplatil školu smyku v Jihlavě,“ poznamenal. Od pondělí už jihomoravští řidiči na polygon nepojedou daleko. Představitelé firmy Polygon Brno otevřeli nový areál u Masarykova okruhu.

Důchodci si často musejí přivydělávat, říká ekonom

Jižní Morava /ROZHOVOR, ANKETA/ – Nejvyšší důchody na jižní Moravě pobírají lidé z Brna. Naopak nejméně peněz pobírají důchodci ve znojemském regionu. „Ovlivňuje to průmysl a také minulost místa,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.

AKTUALIZOVÁNO

Silný vítr: na Břeclavsku uletěl fóliovník, hasiči měli v kraji desítky výjezdů

Jižní Morava – Na mnoha místech Jihomoravského kraje ještě nejsou ani sečtené škody po říjnové vichřici a silný vítr už opět v pondělí vyvracel stromy a poškodil desítky budov. Jihomoravští hasiči vyjeli v pondělí do osmé hodiny večer celkem třiašedesátkrát. Řešili téměř čtyřicet větrem vyvrácených stromů i poničené střechy. Nejvíce škod způsobil vítr na Břeclavsku, hasiči tam vyjeli k třiatřiceti případům. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT