Jenže ani jedno z toho není pravda, názvy vesnic na jižní Moravě často matou. Prapůvodní jméno v takových případech pochází úplně od něčeho jiného, než to vypadá. „Podnětů k pojmenování bylo mnoho. Často se osada jmenovala podle svého zakladatele nebo majitele. Nebo podle obyvatel. Například jméno Zábrdovice označuje ves lidí žijících za brdem,“ uvedl příklad někdejší vesnice a nynější brněnské čtvrti Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český.

Jméno podle pána

K jihomoravským vsím, které svůj název odvozují od původního pána, patří například Nosálovice. Z vesnice je dnes vyškovská čtvrť. „Označení vzniklo z osobního jména Nosál, což byl kdysi zřejmě vlastník vsi,“ objasnila název historička Muzea Vyškovska Renata Kotulánová.

Mnoho podobných názvů náhodným návštěvníkům vykreslí úsměv na tváři. Například původ jména Svinošice na Blanensku. Podle Marty Rackové, která tam žije od narození, se dětem ze Svinošic ve škole spolužáci z okolních obcí občas smáli a spojovali si název se sviní.

Skutečnost je však jiná. „Dědeček vždycky tvrdil, že Svinošice jsou od toho, že se tady svinovala pole. Tedy provzdušňovala,“ vysvětlila Racková.
Posměšné reakce může vyvolat i název obce Čučice na Brněnsku. Málokoho napadne, že zřejmě pochází od vína. „Jsou dvě možnosti. Buď má obec název podle majitele, kterému kdysi patřila. Tomu ale moc nevěřím. Nebo podle vína, které se tu pěstovalo. Latinsky se totiž tomuto planému vínu říkalo čučo,“ popsal starosta Čučic na Brněnsku Peter Polák.

Z latiny pochází i název další obce, Vlkoše na Hodonínsku. „Tradovala se pověst, že na vyvýšeném místě, kde dnes stojí kostel, bylo houští a tam měli doupě vlci. Později jsme zjistili, že to není pravda. Vlkoš pochází z latinského názvu Vlkus, jehož význam však neznáme,“ vysvětlila Pavla Šoustková zobecního úřadu.

Proč právě takhle?

S mnoha názvy si tak lidé nevědí přesně rady a pouze hádají, co by asi mohly znamenat. Například původ pojmenování Kurdějova na Břeclavsku je tajemný. „Název obce vznikl z osobního jména Kurděj, což byla nějaká významná osoba, jejíž původ už se nedá zjistit,“ uvedl ředitel Státního okresního archivu Břeclav se sídlem v Mikulově Miroslav Svoboda. Rudolf Rozboud z Kurdějova má jiné vysvětlení. „Říkalo se také, že vesnice kdysi vymřela na nemoc, ale nevím, jestli to byly zrovna kurděje,“ pousmál se Rozboud. Jde ale nejspíš pouze o pověst, která se mezi některými lidmi ujala.

U některých jmen neznalého člověka vůbec nenapadne, jak vznikla. „Zajímavý je název brněnské čtvrti Jundrov. Až z historických dokladů zjistíme, že ve třináctém století zněl původní název Judendorf, německy židovská ves,“ upřesnil Štěpán.

Na jihu Moravy není výjimečné ani pojmenování obcí podle povolání nebo povahy obyvatel vsi. Stejně tak nechybějí zajímavé názvy, které mohou být přitažlivé například pro turisty. Až eroticky lákavým jménem se může pochlubit malá vesnička Rozkoš, ležící na samé hranici znojemského okresu s krajem Vysočina. „Je možné, že i tohle zajímavé jméno sem táhne chalupáře. Vždyť ze sto šesti stavení v obci jich vlastní dvaatřicet právě oni,“ podotkl Bohumil Texl z Rozkoše.

Jméno podle něj vzniklo z názvu jedné ze tří místních hospod. „Stávaly tady hospody Kratochvíle, Peklo a právě Ros〜kosch. Někdy se také psávalo Roskoss,“ upřesnil Texl.

Rozkoší lze najít po České republice víc, stejně je to i s jinými názvy. „Některé motivy pojmenování byly velmi časté. Na Moravě jsou typické názvy obcí odvozené od slova ořech nebo bobr. Tedy Ořechovy, Bobrové nebo například Bobrovníky,“ doplnil Štěpán.

Původ názvu obcí často neznají ani odborníci.
klikněte pro zvětšení
Chrudichromy - Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný. Název tehdy nového Jakubiskova filmu mohl před patnácti lety některé lidi v Chrudichromech na Blanensku urazit. Podle lidové pověsti totiž měli právě zde bydlet chudí a chromí. „Ti, kteří název naší obce neznají, mají občas problém jej i vyslovit nebo napsat,“ pousmál se starosta Josef Kovář. Majitelka krejčovské firmy Iva Unčovská se s udivenými pohledy a dotazy při vyslovení názvu obce setkává často. „V životě jsme to neslyšeli, říkají většinou cizí lidé. Ráda jim pak o názvu něco povím,“ dodává.
Hajany - Lidé tam jsou ve dne vzhůru. I když jméno Hajan vzdálených deset kilometrů od Brna každému hned připomene sloveso hajat, tedy spát. Název vesnice však mohl vzniknout jinak. „Po původu názvu pátrám už dlouho, ale zatím marně. Kdysi se tu často propadala hlína společně s lidmi. Je tedy možné, že se vesnice jmenuje podle toho, že tam teď hajají,“ spekuloval Josef Vykutil ze zastupitelstva obce. Literatura uvádí další důvod: Hajany mohly získat jméno podle svých obyvatel, kterým se v minulosti říkalo hajané, respektive hajené. Tedy lidé bydlící v háji nebo u háje.

Hustopeče - Usopek, Uzpec, Hustopetz. A nakonec Hustopeče. Název města na Břeclavsku má podle zdejšího historika Aleše Janšty slovanský základ. Podle něj pravděpodobně vzniklo podle jména Usopek. „Měl to být nějaký bohatší člověk, asi zeman. Velmi naivní jsou názory, že tam hodně svítilo sluníčko, nebo se pekly husy,“ míní Janšta. V nejstarším písemném dokladu z roku 1247 se místo nazývá Uzpec a o deset let později Hustopetz. „Ve čtrnáctém století žil jakýsi Vilém, který už měl přídomek z Hustopečí. Podílel se třeba i na založení Uherského Hradiště,“ dodal Janšta.

Kněždub - Již z názvu obce Kněždub na Hodonínsku je patrné, že se vznikem tohoto jména měly co do činění duby. Co však znamená předpona Kněž na začátku? Odpověď leží ve starých kronikách z obce i okolí. „Kněždub založili v polovině třináctého století zřejmě mniši z velehradského kláštera. V místě tehdy rostly dubové lesy. Proto název Kněždub – duby, které patří kněžím,“ poznamenal kněždubský starosta Libor Grabec. Mniši podle kněždubské kroniky dostali lesy darem od tehdy vládnoucích Přemyslovců spolu s dalšími majetky a výsadami.

Marefy - Pro cizí zní cizokrajně, obyvatelé Maref na Vyškovsku se však názvu své obce nediví. „Kdysi tu byl dvůr, proto se německy říkalo Marienhof a česky zkomoleně Marefy,“ řekla třeba Anna Sladká.
Za pravdu jí dává vedoucí bučovického muzea Jiří Setinský. „Marefy pochází z německého výrazu Maierhof nebo Marienhof, což je panský dvůr. Vesnici totiž pravděpodobně založili němečtí kolonisté ve třináctém století. Zajímavé je, že přímo ve starém slovanském sídelním prostoru, což nebývá úplně obvyklé,“ informoval Setinský.
Přeskače - Lyžařské boty neboli přeskáče by člověk v Přeskačích na Znojemsku sháněl marně. Spíše by tu našel starý tkalcovský stav nebo kopečky v okolí. „Jsou dvě teorie, jak název obce vznikl. Podle první z nich v obci pracovali původně tkalci. A součástí jejich tkalcovských stavů byl člunek, který přeskakoval mezi nitěmi,“ řekl místostarosta obce Jiří Němec. Druhá teorie vychází ze zvlněného terénu v okolí Přeskačí. „Kolem vsi je spousta zmolí. Takže když sem někdo šel, neměl vůbec lehkou cestu. Musel neustále přeskakovat různé strouhy,“ dodal Němec.