Třiadvacetiletý Jiří Pokorný o mlýně slýchával už jako malý chlapec. Místo, kde stával, asi dvě stě metrů severovýchodně za Světlou směrem na Cetkovice, svým vnukům chodila ukazovat babička, která si jej pamatovala. Mladíka z malé obce na Malé Hané zajímavá stavba, kterou znal jen z vyprávění, zaujala natolik, že se o ní rozhodl zjistit co nejvíc.


„Asi před čtyřmi lety jsem začal pátrat po bližších informacích, u místních lidí se totiž uchovaly jen vzpomínky. V Památkovém ústavu v Brně jsem ve starém fotoarchivu objevil dvě unikátní fotografie mlýna z jara roku 1936, kdy se prováděl soupis památek,“ popisuje objevnou cestu Jiří Pokorný.

Kvalitní fotografie byly solidním úlovkem, ale s obecným, a jak se později ukázalo mylným, technickým popisem stavby se mladý muž nespokojil. Tak pátral dál. „Když jsem porovnal všechny informace, zjistil jsem, že se jednalo o velmi unikátní technickou památku, neobvyklou v České republice. A to o atypický případ malého dřevěného holandského mlýna, u kterého je dřevěná mlýnice a proti větru se natáčí pouze střecha. Navíc s půdorysem ve tvaru osmiúhelníku. Byla to jednopatrová budova, s malou místností pro mlynáře v přízemí,“ popisuje zasvěceně muž, který studuje evropskou etnologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a je členem sekce Větrné mlýny při Kruhu přátel Technického muzea v Brně. Při dalším pátrání zjistil, že mlýn stejného typu stával také v nedalekých Drválovicích. „Možná to byla taková krajová zvláštnost,“ míní mladík.


Mlýn sloužil zeména chudším lidem z okolí ke šrotování obilí. Zajímavé na něm je také to, že byl jistým Josefem Dřevem postaven až na samém konci devatenáctého století. „To už byla éra, kdy větrné mlýny byly spíš ojedinělými stavbami v krajině. Přestávaly totiž být perspektivní,“ popisuje dále muž.
Od seznámení se s historií nebylo daleko k myšlence mlýn obnovit. Jiří Pokorný postavil jeho model i s budovou, která mlýnu sloužila jako skladiště. Světelský tesař Josef Hartl už pracuje na výkresové dokumentaci. „Velký problém máme s tím, že neznáme přesné rozměry mlýna, protože se nezachoval žádný náčrtek. Ale naštěstí máme kvalitní fotografie, ze kterých se dá fotogrametricky zjistit téměř přesná velikost stavby,“ vysvětluje Jiří Pokorný. Až bude hotova projektová dokumentace, chtějí nadšenci požádat o dotaci na stavbu.


Větrný mlýn by se pak mohl stát turistickou atrakcí. „Kolem by vedla cyklostezka. Rozhodně by to byla opět dominanta Malé Hané, viditelná zdaleka. Ve druhé etapě bychom chtěli obnovit vnitřní vybavení,“ plánuje Jiří Pokorný.
Hmotná kultura a sociální vztahy na venkově jsou jeho velkým koníčkem. I proto před časem koupil venkovský domek v nedalekých Knínicích z konce osmnáctého století. „Je to poslední památka tohoto typu v této oblasti. Dochovala se v původní podobě i s hliněnou podlahou, pecí, černou kuchyní. V budoucnu tam chci vybudovat expozici tradičního bydlení na Malé Hané,“ dodal.