„Vlastně nevím, jaký to bude mít při dalším danění vliv, změny se projeví až příští rok,“ říká čtyřiapadesátiletý sochař Roman Wenzel ze Suchdolu. Podobně jako mnozí další živnostníci nevidí v reformě žádný velký přínos. „Co se týká sazby daně, tak si dokonce pohorším,“ dodává Wenzel.

V praxi u něj budou o výdělku rozhodovat tak jako u jiných živnostníků úplně jiné vlivy. „Umění je to poslední, na co se dávají peníze. Navíc je tady obrovská nabídka levného zboží, třeba z Číny, a spousta lidí si je koupí. Možnosti, s čím prorazit, se tedy zužují. Naštěstí není žádné vakuum, je možné účastnit se různých projektů a kdo chce, může se prosadit i v cizině,“ říká Wenzel.

Sochařství se věnuje třicet let a protloukal se i za minulého režimu. Během éry svobodného podnikání nezpozoroval žádný výrazný trend ke zlepšení podmínek pro malé podnikatele. „Za celou dobu, co podnikám, nepozoruji žádné výraznější úlevy. Mám sousedy živnostníky, řemeslníky. Daří se jim, ale je otázka, za jaké oběti. Například v Německu drobní živnostníci a menší firmy drží ekonomiku země, to se s naší republikou nedá srovnat. Připadá mi to spíš jako v Pyšné princezně, kde výběrčí daní chtěl daně i na příští rok,“ připomíná Wenzel známou pohádkovou scénu.

Problém vidí i v podpoře státních institucí uměleckým oborům. „Vypisují se sice nějaké granty, ale to je nesystémové řešení po malých částkách. Ve srovnání s literární činností jsou na tom výtvarní umělci se státní podporou bledě,“ upozorňuje sochař.

Umělci měli ovšem už v minulých letech určité úlevy. Nemuseli platit sociální pojištění a nevztahovala se na ně minimální daň. Pro živitele rodiny jsou však tato opatření bezpředmětná. „Kdybych neplatil sociální, neměl bych nic na důchod. Vzhledem k tomu, že mám malé děti, asi by se to manželce moc nelíbilo,“ říká sochař. S pobavením reaguje i na letošní výhody daňové reformy z opačného sociálního spektra. Odvody na zdravotní a sociální pojištění už nemusí podnikatelé platit ze všech příjmů, ale jen do výše milionu a pětatřiceti tisíc. „Vzhledem k mým výdělkům nemá pro mě tato úleva význam,“ usmívá se muž.

K lepší životní úrovni pomůže pouze některým podnikatelům i výhoda odpisu luxusního automobilu. Od letošního roku si z daní lze odepsat i auto dražší než jeden a půl milionu. Sochař Wenzel přidává k dobrému příběh o svém vozidle, které využívá jak pro rodinu, tak pro podnikání. „Pořídil jsem si starší Škodu favorit, vystřídala mnoho let spolehlivě fungujícího žigulíka,“ uzavírá sochař.