Kdo by čekal vrávoravou chůzi vítěze, spletl by se. Ani on, ani předávající nenesou známky opilosti. Přestože právě načínají čtvrtou hodinu ve společnosti dvaatřiceti otevřených lahví voňavých slivovic.

„Kdybych se opil, těžko bych pak mohl hodnotit ostatní vzorky,“ poznamenává k tomu letošní vítěz František Pernica z Lipovce. Soutěže se zúčastnil poprvé a jeho slivovici vybralo jako nejlepší nejvíc pěstitelů.

„Ti, co přivezou vzorky, zároveň tvoří porotu a vybírají nejlepšího mezi sebou,“ upřesnil pravidla hlavní pořadatel Jan Sedlák, předseda místního zahrádkářského svazu. Košt pořádají už počtvrté. I když si pěstitelé stýskají na loňskou úrodu, zúčastnilo se jich soutěže víc než loni. „Jsou tady lidé z Ostrova u Macochy, ze Šošůvky a z Lipovce.

Vítěz lipoveckého koštu žádnou speciální recepturu na lahodnou slivovici neprozradil. „Ovoce musí být dobře vyzrálé a kvalitně zkvašené,“ vysvětluje rozvážně Pernica. Příprava tradiční pálenky mu zabere stejně jako ostatním spoustu času. „Vždycky po práci třeba hodinku sbírám. Je důležité, aby švestky byly čisté, bez listí,“ říká Pernica, zatímco si s ním připíjejí jeho kolegové.

Na přehlídce byly zastoupeny různé druhy kořalek. Převažovaly ty pálené ze švestek, ale chutnaly i z třešní, jablek nebo červených mirabelek. „Jsou tady dobré slivovice, chutnaly mně i směsky z různého ovoce,“ pochválil Pernica ostatní pěstitele.

Mezi muži se neztratily ani ženy, nedohlížely však na míru svých manželů, naopak, samy degustovaly vystavené vzorky. Podobně jako jejich kolegové, nechaly si nalévat většinou jen na dno štamprliček. Všichni se totiž chtěli dostat až k poslednímu číslu. A cesta to byla dlouhá.

Celá ceremonie je vrcholem náročného procesu, který stojí pěstitele spoustu času i energie. Shodují se, že námaha stojí za ten výsledek. Domácí slivovice je nenahraditelná.