U jógy hraje roli čas i roční doby, říká lektorka Zuzana Klingrová

Jste velkou zastánkyní toho, aby lidé cvičili jógu sami doma. V čem je domácí praxe nepostradatelná?
Lekce vedené ve studiu nejsou vždy vhodné pro každého. Pro lektora je velmi těžké, když má dvacet, někdy i čtyřicet lidí ve skupině, přizpůsobit ásany všem, nehledě na to, že spousta lektorů vede lekce stylem ‚takto se mi dneska chce učit‘. Tak by to být nemělo. V jógové praxi hraje roli i to, zda je ráno nebo večer. Například večer byste neměli cvičit ásany, které mají příliš nabuzující efekt, protože lidé, speciálně na podzim, pak mají problémy se spánkem.

Hraje kromě denní doby roli i roční období?
Rozhodně. Mělo by nás při tom vést prastaré učení ájurvédy, která by se dala označit za sestru jógy. Ájurvéda říká, že nám v každém ročním období vládnou jiné elementy a dóši, z čehož vyplývají jiné požadavky na stravu, dechová cvičení, jógovou praxi a meditaci a vlastně na pohyb všeobecně. Lidé je často intuitivně cítí – tuší, že by třeba na podzim, když vládne váta, která nás vysušuje, neměli jíst suché a sušené potraviny. Často ale nemají to potvrzení či disciplínu se sušenkám opravdu vyhnout.

Simona Krainová: Geny nejsou všechno. Pro pevné tělo se musí něco dělat

Teď už víme, že si na podzim máme odpustit sušenky. Co dalšího bychom pro sebe měli udělat?
V zimě dochází k regeneraci sil – v přírodě stejně jako v lidském těle. Ovládá nás lenost, letargie a pomalost a je to tak správně. Ani s cvičením bychom to neměli přehánět. Věnujte se tedy více odpočinku, pomalým lekcím jógy, jógovému spánku a meditaci. Co se jídla týče, záleží na tom, jaká zima je. Když mrzne a je sucho, zvedá se váta. Pak zařazujte přirozeně sladké potraviny, jako jsou dýně, batáty, kořenovou zeleninu, dobře uvařené pomalu dušené maso. V zimě nás ale ovládá hlavně kapha, proto je čas doplnit maso ostrým kořením, aby rozhýbalo zahleněné a zpomalené střevo.

Je tedy klíčem ke zdraví naše schopnost sladit se s přirozenými rytmy v přírodě?
Ano. Proto je kniha členěná do kapitol podle ročních období a elementů, které se k nim vážou. Každý z těchto elementů, které nám v průběhu roku vládnou, totiž vyžaduje něco jiného. Dám příklad, když v létě budete dělat věci, které vaše tělo prohřejí, můžete mít vyrážku ze slunce nebo záněty… I dechová technika kapalabháti je v létě nevhodně zvolená a může způsobit třeba angínu nebo podpořit jiné záněty v těle. Pokud na podzim zvolím dynamický styl jógy, můžu lehce sklouznout k neuroticismu. A naopak na jaře, když nepřidáme fyzickou zátěž a teplo, pocítíme jarní únavu.

Zdá se, že jóga poskytuje celkem silné nástroje, kdy stačí jeden nevhodný výběr a mohu si i ublížit.
Přesně tak a mnoho lidí si to neuvědomuje. Účinky pravidelného praktikování jógy jsou silné – a to v pozitivním i destruktivním směru. V Ústavu léčení jógou v Indii jsem měla možnost vidět, jak vypadá tlusté střevo před očistou a po ní. Meditace funguje, to je také vědecky dokázáno. V knize jsem chtěla ukázat, že jóga je věda, že to není náboženství. Spousta lektorů ve snaze, aby jim neutekly jejich ‚ovečky‘, z jógy dělá něco opředeného tajemstvím. Jóga je ale nástrojem k poznávání fyzického těla, po čase praxe pak začínáme vnímat své energetické tělo a chápat mentální a emocionální tělo. Jde o to dostat se zpátky k přirozené inteligenci těla, k intuitivnímu já. Jedině tak potom dojdou k opravdovému já, samádhi – které jsem v knize popsala.

Zmírněte známky stárnutí. Právě teď je ten pravý čas dopřát pleti elixír mládí

A to může být dlouhá cesta.
Dokonce ani nemusíte dojít do cíle! Ale v józe nejde o to někam dorazit nebo vše umět hned. Jde o cestu. Vždycky svým klientům říkám: ‚Ne že otevřete knížku a začnete dělat všechno a hned.‘ Protože to je násilí – himsa. A to první, co je v Pataňdžaliho jógasútrách, tedy v jakémsi jogínském kodexu, a popisuji to i v knížce, je áhimsa – nenásilí. Takže když shledám za vhodné jenom si čistit každé ráno jazyk, tak si čistím jazyk, dokud nemám pocit, že se to stalo mojí součástí, mojí přirozeností. Teprve pak je čas přidat do péče o sebe něco dalšího.

Předpokládám, že i proto jste se v knize zaměřila na vysvětlení základních pojmů… Aby nadšení jogíni nechtěli všechno hned.
Prvotní důvod byl čistě praktický. Lidé, se kterými cvičím jógu, hlavně ti z individuálních lekcí, neustále chodili s dotazy, které se opakovaly. Mým prvotním záměrem bylo udělat praktický manuál, který by jim dal odpovědi na jejich otázky. Jakýsi návod, jak znalosti používat v průběhu roku. Když jsem ale psala kapitoly o ročních dobách, došlo mi, že spoustu věcí musím v knize dovysvětlit, protože bez teoretického základu by to nedávalo smysl a čtenáři by se do toho jen zamotali. A tak vznikla první část knížky, která vysvětluje základní pojmy související s tím, co jsem studovala a co dělám. Když totiž řeknete tantra nebo hatha jóga, spousta lidí si představí…

… kámasútru.
Ano! Mimochodem, kámasútra jim dříve naskočila i tehdy, když se řeklo ájurvéda. A právě v první kapitole knihy všechny tyto cizokrajné pojmy vysvětluji a uvádím na pravou míru.

Mně se líbí kapitola o dechu. Na lekcích často říkáte: ‚Dech je náš vnitřní guru, učí nás vnímat naše pocity v přítomném okamžiku.‘
Je hodně úsměvné, když někoho slyším, jak vykládá, že když se mu udělalo špatně, dali mu dýchat do pytlíku. A že jak dýchal vzduch z toho pytlíku, pomohlo mu to se uklidnit. Lidi pak přisuzují zázračné účinky pytlíku, ale to je přeci nesmysl. Vtip je v tom, že jen vidíte, že dýcháte, fixujete oči a stabilizujete mysl, a to se dá naučit i bez toho pytlíku. Můžete se tak naučit uklidnit se kdykoli v průběhu dne. Jóga má přesah do každodenního života, a to jsem se snažila v knize předat. Vysvětlit, že naše urputnost a zaměřenost na pozice je špatná.

Jak poznat kvalitního lektora jógy: splňovat by měl pět znaků

Přesto v knize dáváte velký prostor vysvětlení správného fyzického provedení jednotlivých pozic…
Na Instagramu i ve studiích často vidím, jak si lidé jógou ubližují. Za těch dvanáct let, co dělám jógovou terapii, jsem viděla hodně zranění z jógy a sama jsem se také zranila. Je to daň za flexibilitu. Většina lektorů, kteří jdou učit, vychází z toho, že jógu cvičí hezky, protože jsou flexibilní, tělo je pustí do pozic bez většího úsilí. Ale nikdy nepřemýšleli o tom, jak do pozice správně jít. Pak je i kvalita předávání horší, protože to sami na sobě neprožili. Lektor, který se dostal do pozic disciplínou, je lepším lektorem než ten, který jde z gymnastiky nebo baletu. Takový lektor totiž chápe ten proces. Kdežto lidem, kteří do pozice skočí sami, tělo nenastavuje zrcadlo, které pozice primárně mají zprostředkovat.

Myslím, že u mnohých jde také o ego a o základní nepochopení toho, o čem jóga vlastně je.
To je pravda. Jóga je cesta, ale nesmí být postavená na egu. Jinak jen prohloubí stavy úzkosti, beznaděje a deprese. Náš svět je velmi zaměřený na výkon a odpojení se od toho, co skutečně prožíváme, je veliké. Ta díra se skutečně zvětšuje a jóga s ájurvédou je skvělým návodem, jak se vrátit zpátky na zem, k přirozeným věcem. Ale musí to být s respektem k tradici tak, jak byla postavená.

Máte pro začínající jogíny nějaký tip, jak neuvíznout v pasti ega a fyzických pozic?
Většina lidí, když otevře moji knížku, bude řízena mentálním já, tedy egem. A protože ego zkresluje realitu, může mít pocit, že pozici musí udělat přesně tak, jak je na fotce. Ale tak to není. Je daleko lepší hledat v pozici klid, kdy se třeba i jen na zlomek vteřiny dostaví pocit, že se zastavil čas. A pokud tento pocit zažijete, učte se ho převádět z podložky do běžného života. Začnete pak jednat z toho nalezeného klidu, ne z roztěkané mysli a naštvanosti. Jóga by nás měla učit zastavit se, dosáhnout klidu a teprve z něj jednat. To je jóga. Ne to, že zvládnete pozici tak, jak je nafocená v knížce. Proto jsem fotky ani nenechala retušovat nebo jinak upravovat. Ta kniha má být hlavně lidská.

VERONIKA VESELÁ