Herečtí kolegové a režiséři, s nimiž spolupracovala, hovoří o jakési nepopsatelné hvězdnosti, která z ní vyzařuje. „Byl jsem z ní totálně ohromený,“ vzpomínal Joe Wright, režisér dramatu Anna Karenina.

Její spolupracovníci prakticky bez výjimky obdivují její perfekcionismus a houževnatost, které se jí dostaly pod kůži během let strávených v baletních střevíčcích.

„Při tanci děláte jednu věc znovu, znovu, znovu a znovu, dokud ji neuděláte dobře, dokud ji neuděláte skvěle,“ říká Eddie Redmayne, její partner ze snímku Dánská dívka, a pokračuje: „Alicia to v sobě pořád má. Absolutní preciznost a touhu odvést tu nejlepší práci. Tu bolest z baletu, již musíte překonat, abyste se dostali k jeho kráse. Ale pak je tu ještě druhá stránka věci, která nemá s technikou tolik společného – její schopnost cítit i vyjádřit skutečně hluboké emoce. Dokáže být naprosto magnetická,“ dokončuje popis Aliciiny práce Redmayne.

Ti dva se potkali v roce 2014 při přípravách na natáčení snímku, který jí měl v roce 2016 přinést prvního Oscara a potvrdit její místo mezi hvězdami.

„Spolu s mamkou jsme si vždycky před oscarovou nocí nařídily budíka na dvě ráno, abychom se mohly koukat na předávání v televizi. Bylo to jako okno do jiného vesmíru. A najednou… tu máma sedí vedle mě na Oscarech. Nemohly jsme tomu uvěřit, jen jsme pořád potichu klely něco ve švédštině… Bylo to prostě… neskutečné,“ komentovala Alicia své první a velmi úspěšné udílení cen americké Akademie filmového umění a věd.

Minibyteček se spolubydlícími

Pouhých pět let před tímto okamžikem byla Aliciina životní realita úplně jiná. Tísnila se v londýnském minibytečku se třemi spolubydlícími a krysami v kuchyni. Neúspěšně obrážela jeden konkurz za druhým a mezi prsty jí proklouzly hlavní role například v akční pohádce Sněhurka a lovec nebo v thrilleru Muži, kteří nenávidí ženy. Sama natočila snad patnáct videokonkurzů do všemožných amerických televizních seriálů a pořád nic. „Ani obyčejné ,Ne‘ mi nenapsali,“ vzpomíná na své první zkušenosti s Hollywoodem Alicia.

Pak přišla léta 2015–2016 a všechno se změnilo; filmy Ex Machina, Dánská dívka, Jason Bourne, Krycí jméno U.N.C.L.E. nebo Světlo mezi oceány – a najednou byly noviny, sociální média a festivaly plné mladé Švédky. „Upřímně, bylo to trochu na prášky, jak se to najednou všechno naskládalo na sebe. Totální koktejl emocí. Plní se vám všechny sny a ambice, ale zároveň máte strašný strach, protože se to děje všechno naráz. Najednou jste v místnosti s lidmi, k nimž jste jen léta anonymně vzhlíželi. Jste nejistí, jestli jste dost dobří, jestli na to máte… A jste přesvědčení o tom, že tohle je vaše jediná šance,“ vzpomínala na začátky mezi hereckou špičkou.

Nová Lara Croft

V roce 2018 pak přišel jeden z komerčních vrcholů její kariéry – role v novém filmovém zpracování počítačové hry o Laře Croft. Postavu „přebrala“ po Angelině Jolie, která ji ztvárnila v letech 2001 a 2003. Už před natáčením se musela Alicia prát s názory kritizujícími její „nedostatečnou“ tělesnou vybavenost – ve srovnání s Angelinou.

„Uznávám, na začátku byly všechny ty komentáře poněkud útočné. Neubývalo jich. Ale já ráda překonávám sama sebe. A myslím, že se mi to nakonec podařilo a pozornost se odvrátila od toho, že hlavní hrdinka nemá výrazně vyvinuté poprsí. Povedlo se nám představit nový ženský vzor – teď je to zkrátka Lara Croft verze 2018, se kterou se bude schopné ztotožnit současné publikum.“

Alicia a Michael Fassbender
V roce 2014 se při natáčení romantického dramatu Světlo mezi oceány na Novém Zélandu seznámila se slavným kolegou, anglickým hercem a do té doby proslulým proutníkem Michaelem Fassbenderem. V roce 2016 se spolu poprvé objevili na veřejnosti oficiálně jako pár. V říjnu 2017 se během soukromého obřadu vzali na španělském ostrově Ibiza. Kvůli odchodu Velké Británie z EU se rozhodli přestěhovat a žijí spokojeně v portugalském Lisabonu.

Kvůli roli musela nabrat velké množství svalů. „Dieta byla mnohem horší než cvičení. To jsem si vlastně docela užívala. Od začátku jsem byla nadšená a stále se ptala trenéra, co udělat pro to, abych nabrala pořádné svaly a byla silnější. Řekl mi, že je to z osmdesáti procent dáno tím, co člověk jí. Takže jsem musela jíst hodně – pět jídel denně! Byla to dobrá příležitost něco na sobě změnit. Ale musím říct, že už jsem se zase vrátila do starých kolejí – jím zdravě, cvičím, ale dám si i skleničku vína. Nicméně cítila jsem se neuvěřitelně silně. Byla jsem schopná uzvednout svou vlastní váhu, šestkrát se přitáhnout na hrazdě, což jsem si myslela, že nikdy nedokážu – ani jednou, natož šestkrát!“ komentovala přípravu.

Nikdo nepochyboval, že sto šedesát centimetrů vysoká, ale odhodlaná herečka náročné natáčení zvládne. Navíc většinu kaskadérských kousků odehrála sama, dokonce několikrát. Ale častokrát v ní byla malá dušička. „Co mi opravdu hodně jde, je skrývat svoji nervozitu. Od malička poslouchám, že jsem tvrdá, že hodně vydržím. Ale pravdou je, že jestli jsem v něčem skutečně dobrá, tak je to nedávat najevo, že jsem někdy podělaná strachy.“

Velká budoucnost

Alicia během krátké doby dokázala, že se svého místa na slunci nehodlá vzdát a má celkem jasno i v tom, jak rozdělit svou práci mezi Evropu a zámoří. „Ráda bych pracovala na obou stranách oceánu. Chci prostě dělat dobré filmy, a jestli to bude obří blockbuster nebo nezávislá produkce s několika natáčecími dny někde v Evropě, je mi to jedno. Jde mi o příběh a o režiséra, to je pro mě určující.“

V budoucnu se na ni můžeme těšit jak v životopisném dramatu The Glorias režisérky Julie Taymor, kde po boku Julianne Moore ztvárnila feministickou legendu Glorii Steinem, tak v historickém fantasy eposu Zelený rytíř režiséra Davida Loweryho (Gentleman s pistolí, Přízrak). Na rok 2021 byla taky ohlášena premiéra dalšího dobrodružství Lary Croft.

Kdo je Alicia Vikander
Alicia Amanda Vikander se narodila 3. října 1988 ve švédském Göteborgu do rodiny divadelní herečky a psychiatra. Rodiče se rozešli, když byla velmi malá. Vyrůstala s matkou, ale stýkala se také s otcovými dalšími pěti dětmi.
Od malička hrála v divadle a od devíti trénovala balet. Toho se nakonec v osmnácti vzdala ve prospěch herectví.
Byla dokonce přijata na právnickou fakultu, nikdy ke studiu nenastoupila a rozhodla se plně věnovat kariéře herečky.
Za svůj celovečerní švédský filmový debut Milovaná v roce 2010 získala mnoho cen (mj. Shooting Star na německém Berlinale), roce 2012 si zahrála vedlejší part ve výpravném kostýmním snímku Anna Karenina s Keirou Knightley v hlavní roli.
Svůj první podnájem v Londýně v Notthing Hillu sdílela s kamarádkami ze švédské kapely Icona Pop a zpěvačkou Tove Lo.
V únoru 2015 se stala novou tváří módního domu Louis Vuitton.
V roce 2016 získala svého prvního Oscara za vedlejší roli v dramatu Dánská dívka a dvě nominace na Zlatý glóbus – za Dánskou dívku a sci-fi Ex Machina.
Přestože je Švédka, má přirozeně hnědé vlasy a olivovou pleť.