Zemědělské kořeny rodiny prý sahají až do roku 1690, prozradil Jan Sedlák. Coby veterinární lékař se snaží mít neustále pod kontrolou zdravotní stav stáda a také kvalitu mléčných výrobků, které jejich farma produkuje. Od prvopočátku, kdy měli na farmě sedm koz, se chov rozrostl na stádo čítající na dvě stě koz. Denně tak musejí ve výrobě zpracovat 300 až 400 litrů mléka.

Vedle čerstvého pasterovaného kozího mléka dodávají na trh pestrý sortiment výrobků. „Začínali jsme s výrobou čerstvého tvarohového sýru. Dnes už jej nabízíme v mnoha příchutích, tvarech a provedeních. Nejmenší balení je osmdesáti gramové, ale máme různě velká balení, až po kilová pro gastroprovozy,“ načrtnul Sedlák. K oblíbeným výrobkům z jejich farmy patří i brynza, tvaroh, tvarohový krém Janínek a kozí žervé s příchutěmi. Z mléka vyrábějí také jogurtové mléko, kefírové mléko a syrovátku.

„Přibývá lidí, kteří si naše výrobky z kozího mléka kupují nikoliv ze zdravotního hlediska, ale prostě proto, že jim chutnají. Dávám si je k snídani i já,“ tvrdil spolumajitel farmy. Mezi její odběratele patří převážně lidé a firmy z regionu, ale přijíždějí si do ní nakoupit i skupiny lidí ze vzdálených míst republiky. Farma rozváží své výrobky například do Středních Čech.

„Registrujeme, že se na trhu zvyšuje také poptávka po kůzlečím masu. I v tomto se snažíme jít trhu naproti,“ zamýšlel se farmář. Je přesvědčen, že nejlepší způsob, jak podpořit podnikání v naší zemi je, podporovat firmy ze svého regionu. „ Když už chceme investovat, nebo potřebujeme něco nakoupit či opravit, dáme vydělat místním řemeslníkům – počínaje elektrikářem, přes zedníka až po výrobce etiket. Snažíme se, aby výdělek zůstával v regionu,“ vysvětlil Jan Sedlák.

Pobyt na pastvě

V dřívější, nekovidové době, pořádali na kozí farmě v Šošůvce pro kolektivy výklad s pobytem na pastvě. Mířily k nim skupiny ze školek, škol až po organizované skupiny seniorů či týmy z různých firem. V době koronavirové tyto aktivity zrušili. I bez toho je podle spolumajitele farmy práce pořád spousta. „S koncem zimy nám postupně přibývá práce na padesáti hektarech polí,“ nastínil další činnosti, kterým se musí věnovat.

Ani samotná péče o kozy není leckdy snadná. Podle farmáře je důležité, aby si kozy mohly na pastvě vybírat z různých rostlin. To, co chutná a vyhledává na pastvě jedna, nemusí být po chuti druhé. Problémy mohou být i jinde.

„Někdy stačí, aby kozy při pastvě zmokly. To pak i jejich mléko reaguje při výrobě jinak a my musíme umět výrobu tomu přizpůsobit,“ naznačil jedno z úskalí práce na farmě Jan Sedlák. Ve stádu mají i několik koz rohatých, ale převážná většina koz je bezrohá. „Rohaté kozy sice vypadají pěkně, ale jsou schopny si své rohy natolik zbrousit, že se mohou stát nebezpečnou zbraní i vůči člověku. Proto se snažíme jejich počet omezit,“ zmínil farmář z Šošůvky u Moravského krasu.