Může prezident zablokovat přijetí zákona?
V určité fázi parlamentního cyklu ano. Má totiž právo normy (vyjma ústavních), které schválili poslanci i senátoři, vrátit do sněmovny. Musí tak učinit do patnácti dnů od chvíle, kdy mu ji podstoupil Senát. Pokud sněmovna nestihne nadpoloviční většinou (101 a více poslanců) prezidentovo veto přehlasovat do konce svého volebního období, celý předpis spadne pod stůl. V minulosti se to stalo například se zákonem o náhradních alimentech nebo o zoologických zahradách.

Kalendář seriálu Deníku:
→ Vztah k vládě
→ Vztah k armádě
→ Vztah k justici
→ Vztah k parlamentu
→ Role v zahraniční politice ve středu 25. ledna
→ To nejlepší a souhrn seriálu ve čtvrtek 26. ledna

Prezident zákony také podepisuje. Pokud to tak neudělá, avšak nevrátí předpis do sněmovny, zákon platí. Dává tím jen najevo, že s jeho dikcí nebo částí nesouhlasí, byť nemá sílu zabránit jeho přijetí. Prezidenti ČR většinou využívali veta v situaci, kdy se Senát a sněmovna neshodly na znění zákona. 

Článek 62 Ústavy ČR

Prezident  
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, 
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, 
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení, 

Článek 63 Ústavy ČR
(1) Prezident republiky dále
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, 
k) má právo udělovat amnestii. 

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. 
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. 

Může prezident mluvit do obsahu legislativy?
Může. Hlava státu má právo účastnit se schůzí obou parlamentních komor. Na nich může vysvětlit, proč daný návrh podporuje, či má k němu připomínky. Miloš Zeman navštěvoval sněmovnu před hlasováním o státním rozpočtu nebo když měl k nějaké právní úpravě vážné připomínky. Stalo se to kupříkladu u služebního zákona, kdy ostře kritizoval pozici politických náměstků. Kvůli tomuto ustanovení se dokonce obrátil (neúspěšně) i k Ústavnímu soudu.

Paragrafové znění zákona ovlivnit nemůže, byť všichni tři prezidenti měli „své“ poslance či senátory, jejichž prostřednictvím mohli dát debatě o té které normě směr. Dosud to nebylo zvykem, ale hlava státu může navštěvovat také sněmovní výbory a komise, na nichž smí vystoupit, kdykoliv o to požádá. I tím by mohla výrazněji promlouvat do zákonotvorby. 

Může prezident rozpustit sněmovnu?
Nejen může, ale musí. A to v ústavně daných situacích. V tomto směru Ústava ČR doznala změny po zásahu Ústavního soudu, který v roce 2009 zrušil již vyhlášené předčasné volby. Parlament tehdy přijal upřesňující odstavec, který praví, že „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.“

Seriál Deníku: Co může a nemůže prezident
Politici slibují, blázni se radují. To asi napadne nejednoho občana, který zaslechl, co všechno chtějí prezidentští kandidáti dělat. Třeba odvolat vládu. Nebo nezavléci zemi do války. Snížit daně. Eventuálně je zvýšit. Pomoci lidem s cenami energií. Nic z toho ovšem podle Ústavy ČR činit nemohou. Nemají na to zákonnou pravomoc. Vliv zajisté ano, ale to je něco zcela jiného. V seriálu Deníku vám nabídneme odpovědi na opakující se otázky ohledně prezidentských kompetencí.