Žízeň je nejlepší rádce. Umíte správně dodržovat pitný režim?

Popularizátoři nejrůznějších diet a očistných kůr se předhánějí v doporučeních, jak velké množství tekutin je pro lidský organismus optimální – blahodárné je podle nich vypít denně dva až tři litry vody.

Podporuje srdce i dehydratuje tělo. Káva nám spíše prospívá, ale umí také škodit

Podle posledních výzkumů je ovšem ideální spotřeba tekutin individuální a záleží na věku, tělesné hmotnosti, výdeji energie a v neposlední míře na počasí. Nadměrné pití vody, do něhož se z nějakého důvodu nutíme, může podle nich způsobit více škody, než užitku: od narušení koncentrace až po celkový kolaps organismu.

V zajetí mýtů

„Doporučení pít pravidelně vodu i v případě, že nepociťujeme žízeň, pocházejí z období těsně po druhé světové válce. Dodnes ovšem v nejrůznějších, často bizarních obměnách, kde se mluví o třech i čtyřech litrech vody denně, žije vlastním životem v šedé zóně neověřených internetových informací,“ říká v rozhovoru pro britský časopis The Guardian Stuart Galloway, profesor fyziologie na univerzitě ve skotském Stirlingu.

„Dnes už naprosto přesně víme, že podobné rady nedávají smysl a mohou být naopak nebezpečné. Vědecky jsme prokázali, že jde o mýty a falešné domněnky. Člověk by měl pít jen v případě, že mu tělo vyšle signál prostřednictvím pocitu žízně,“ dodává.

Zároveň upozorňuje, že k tomu, abychom doplnili dostatečné zásoby tekutin, nemusíme nutně pít pouze čistou vodu. Tlak na její konzumaci nebo na pití nejrůznějších značek „zaručeně zdravé vody“ je podle něj často jen marketingovou kampaní, protože čistá voda se díky popularizaci zdravého životního stylu stala výnosnějším obchodním artiklem než limonády nebo minerálky.

„Experimentálně jsme zjistili, že káva, čaj nebo pivo, o nichž se traduje, že odvodňují organismus, ve skutečnosti doplní tekutiny stejně jako čistá voda. Překvapivě nejlepší hydratační vlastnosti prokázaly testy u mléka. Nesmíme také zapomínat, že značné množství vody přijímáme v potravinách, hlavně v ovoci a zelenině,“ vysvětluje profesor Galloway.

Voda nad zlato. Tekutiny doplní i polévka, slazené nápoje přispívají dehydrataci

Jeho slova potvrzuje i profesorka intenzivní lékařské péče z University College London Barbara Rollsová:

„Voda, kterou naše tělo vstřebává ze zeleniny, ovoce, polévek a dalších jídel, je chemicky navázaná na vlákninu a udrží se tak v organismu nesrovnatelně déle, než voda z nápojů. Zůstává totiž v žaludku, odkud si ji tělo postupně bere tam, kam potřebuje, zatímco po vypití většího množství čisté vody najednou je rychle odváděna do močového měchýře.

V praxi to pak vypadá asi tak, že čím více vody do sebe nalijeme, tím více jí vyloučíme v moči. Jestli má tedy nadměrné pití vody nějaký pozitivní zdravotní efekt, můžeme s nadsázkou říct, že spočívá pouze ve spalování energie při neustálém běhání na toaletu.“

Upít se vodou k smrti?

Emeritní profesorka medicíny z londýnské městské univerzity Amanda Burlsová jde ještě dále: otevřeně varuje, že nadměrná konzumace vody může mít i fatální následky.

„Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly, a stejné je to s nadbytečným pitím vody v dobré víře, že prospěje našemu zdraví. K takzvané intoxikaci vodou dochází v okamžiku, kde je narušena přirozená rovnováha elektrolytů v těle a sodík v krvi je rozředěn na nebezpečně nízkou hladinu.“

V takovém případě hrozí podle Amandy Burlsové akutní poškození funkce mozku, plic, srdce, ledvin a dalších životně důležitých orgánů.

„Jen za posledních deset let jsem se setkal minimálně s patnácti případy smrti způsobené nadměrnou hydratací u sportovců – zejména u maratonců, biatlonistů a triatlonistů. Všichni žili v přesvědčení, že když je zasáhne při sportu krize a vyčerpání, stačí se pořádně napít vody a všechno se spraví,“ uvedl sportovní lékař Courtney Kipps, který se specializuje na zdravotní konzultace pro závodníky vytrvalostních sportů.

Chutné, křehké a plné vitamínů. Zelenině či masu příprava v páře svědčí

V reportáži britské rozhlasové stanice BBC, věnované nebezpečným mýtům, spojeným s nadměrným pitím vody, promluvila i jedna z jejích pacientek, amatérská maratonská běžkyně Johanna Pakenhamová, která zkolabovala při Londýnském maratonu v roce 2018.

„Běželo se v děsném horku. Pila jsem už před startem, ale myslela jsem si, že to všechno hned vypotím, tak jsem pila více než obvykle i během závodu. Z celého průběhu si vůbec nic nepamatuji a v cíli jsem zkolabovala.

Když jsem se na chvíli probrala, podali mi kamarádi další lahev vody. Vypila jsem ji najednou – a seklo to se mnou definitivně. Tři dny jsem byla v kómatu,“ vrací se vytrvalkyně v myšlenkách zpět a pokračuje: „Chci, aby o tom, co se mi stalo, všichni věděli. Nikdy bych nevěřila, že mě může voda zabít.“

Kolik vody denně?

Většina volně dostupných zdrojů o přiměřeném denním množství vody, které by měl dostat zdravý dospělý člověk, uvádí, že se jedná o dva až tři litry. Profesor Galloway přitom při svém výzkumu zjistil, že původní informace byla převzata ze studie amerického výživového specialisty Fredricka J. Stareye z roku 1974.

Ten takovou denní dávku doporučoval dětem a starým lidem – tedy skupinám nejvíce ohroženým dehydratací organismu. Vycházel přitom z nesprávného, později vyvráceného předpokladu, že na každou přijatou kalorii by měl člověk vypít mililitr vody.

Britská státní zdravotnická organizace NHS proto například nově doporučuje jen jeden až jeden a půl litru vody denně. Odborníci se ale shodují v tom, že stanovení jednotného objemu je dost zavádějící, protože potřeba vody je silně individuální.

„Maximální množství tekutiny v největším žáru, jaký si dokážeme představit snad jen uprostřed rozpálené africké pouště, činí dva litry za hodinu. To je ovšem extrém – při běžné činnosti v mírném podnebí vypotíme jen dva až pět decilitrů. Nosit si s sebou půllitrovou lahev na cestu do práce trvající půl hodiny proto absolutně nedává smysl,“ říká Hugh Montgomery, ředitel londýnského Institutu pro sport, pohyb a zdraví.

Jak se projíst k lepší náladě. „Antidepresivní" potravina může být i kachna

„S tekutinami je to trochu jako s příjmem kalorií: kopáč s krumpáčem bude potřebovat i dvakrát nebo třikrát tolik vody, co úředník sedící za stolem v kanceláři,“ vysvětluje. Zároveň upozorňuje na to, že zmíněné rady a doporučení platí pro zdravé dospělé lidi, protože děti a lidé starší šedesáti let mají značně snížený práh žízně, a proto jim hrozí dehydratace v daleko větší míře.

Pět chyb při pití vody

1. Pití vody a dalších tekutin bezprostředně před jídlem a po jídle znesnadňuje trávicí proces a znemožňuje správný přísun živin z potravin do těla. Způsobuje překyselení žaludku a plynatost. Většina jídla navíc obsahuje dostatečné množství vody.
2. Příliš rychlé pití vody způsobuje, že většina takto přijaté tekutiny neskončí ve vašem těle, ale způsobí nadměrné pocení a močení. Vnitřní prostředí v žaludku tak zůstává překyselené. Nejefektivnější je proto vodu srkat nebo pít pomalu malými doušky.
3. Pití příliš studené vody nebo vody s ledem může zejména při přehřátí nebo v teplejších obdobích vést k onemocnění angínou, zužování cév a zpomalení tepu.
4. Pití vody za chůze, při běhu, jízdě na kole nebo vestoje je projevem příliš ukvapeného životního stylu. Pití vestoje nadměrně zaměstnává ledviny, jejichž filtrační činnost se tak oslabuje.
5. Nadměrné pití vody zatěžuje ledviny a může vést k hyponatremii.

Co je to hyponatremie

Jedná se o stav nepoměru mezi zásobou kladně sodného kationtu v krvi a dalších tělních tekutinách proudících mimo buňky a objemem vody v tomto prostoru.

Jablka jsou zdravá a chutnají i v tekuté formě. Vyrobte si ocet nebo sirup

Může nastat kvůli ztrátě iontů, nadbytku hypotonické tekutiny nebo při nadměrném příjmu čisté vody. Způsobuje primárně zvýšení nitrolebního tlaku a riziko vzniku edému mozku.

Jejími příznaky jsou bolesti hlavy a poruchy chování jako dezorientovanost, letargie či apatie. Objevují se i senzorické poruchy, snížené reflexy, křeče, hlubší poruchy vědomí i stav kómatu.

Příznaky se projevují dříve u starých lidí a dětí, rizikovou skupinu tvoří i ženy v období před menopauzou. Lidově se tomuto chorobnému stavu říká „zředění krve“.