Včasné odhalení rakoviny prostaty, Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby nebo zkoumání teorie vzniku života na Zemi. To je jen zlomek objevů, za nimiž stojí vědci ze Středoevropského technologického institutu Ceitec. Také díky tomuto centru za pět miliard korun patří Brno mezi špičková vědecká města Evropy. Nyní ale hrozí, že někteří výzkumníci nedostanou na své projekty dostatek peněz.

Končí totiž přísun dotací ze strukturálních fondů Evropské unie. „Je to pro nás velký výpadek. V navazujícím Národním programu udržitelnosti dostaneme jen zhruba čtvrtinu celkového rozpočtu, na zbytek musíme peníze najít sami," vysvětlil operační ředitel Ceitecu Jiří Nantl.

Vědecké centrum díky svému zázemí pětadvaceti tisíc metrů čtverečních laboratoří se špičkovým vybavením přitahuje světové vědecké kapacity. V Brně pracuje třeba irská molekulární bioložka Mary O'Connellová nebo Richard Štefl, který se zaměřuje na výzkum temné hmoty genomu. Jenže nyní jsou podobné projekty v ohrožení. „Pokud vědec zjistí, že není na výzkum dost peněz, tak sem nepřijde," uvedl vedoucí výzkumné skupiny Ceitecu na Masarykově univerzitě Jaroslav Koča.

Brněnská centra
- CEITEC (Středoevropský technologický institut) projekt čtyř vysokých škol a dvou institucí v Brně se zaměřuje na výzkum živé i neživé přírody
- ICRC (Mezinárodní centrum klinického výzkumu) projekt Nemocnice u svaté Anny cílí na výzkum léčby kardiovaskulárních a neurologických onemocnění
- Czech Globe (Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR) zkoumá vývoj klimatu, ekosystémy a dopady změn na přírodu i společnost
- NetMe (Centrum nových technologií pro strojírenství) výzkum na strojírenské fakultě VUT se zabývá energetikou a vý-vojem počítačových technologií
- AdMas (Centrum pokročilých materiálů, konstrukcí a technologií) vědci na stavební fakultě VUT cílí na výzkum stavebních technologií a materiálů

Analytik Tomáš Menčík obavy mírní. Řešení vidí například v kvalitnější podpoře. „Zdejší vědecká centra mají za sebou řadu úspěchů, které v budoucnu pomůžou získat další granty. Brno má velký potenciál si vědce a fungující výzkumná centra dál udržet," komentoval analytik.

Kromě dotací a grantů může Ceitec získat peníze na provoz také komerční činností. Třeba smluvním výzkumem, jako je šlechtění rostlin, nebo patenty v oblasti medicíny.

Podobně jako Ceitec čerpalo v posledních pěti letech peníze ze strukturálních fondů i Centrum klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u svaté Anny, známé pod zkratkou ICRC. Na dalších období získalo z nového programu víc než miliardu korun. „Peníze použijeme na pokračování stávajících projektů a navazující výzkumy třeba v oblasti neuropsychiatrie a onkologie. Naopak neplánujeme větší nákupy technických zařízení. Na základě doporučení mezinárodního vědeckého po-radního sboru sloučíme také některé týmy," popsal plány do budoucna mluvčí ICRC Pavel Gejdoš.

Svatoanenská nemocnice navíc patří k nejzadluženějším v zemi. Na konci loňského roku byla podle jejího ředitele Martina Pavlíka v minusu přes jednu miliardu korun. Letos se jejímu vedení podařilo hospodaření zlepšit o 110 milionů. „Pětiletý vznik centra zaplatila nemocnice právě ze strukturálních fondů. Další tři čtvrtě miliardy se podařilo získat z jiných projektů," doplnil Gejdoš.

Podle brněnského radního pro zdravotnictví Daniela Rychnovského ICRC pozvedlo úroveň zdravotnictví v nemocnici. „Díky Centru klinického výzkumu u svaté Anny vznikly moderní prostory a nové operační sály. Nemocnice předtím neodpovídala potřebám dnešní doby, a to se změnilo," poznamenal.