„I v krizi při nedávné epidemii koronaviru, kdy se v řadě firem propouštělo, jsem měl hodně nabídek. Ve strojírenském oboru je po šikovných pracovnících v okolních podnicích zájem pořád. Ale já se nebojím žádné práce. Měl jsem nabídku také z přepravní firmy jako řidič nebo u technických služeb města. Když není člověk pohodlný, myslím si, že práci najde,“ říká muž.

Na Blanensku v uplynulých měsících míra nezaměstnanosti mírně vzrostla na 2,9 %. Aktuálně je tam bez práce přes dva tisíce lidí a volných míst kolem sedmi set. Z větších měst jsou na tom nejhůře Letovice s 4,6 % nezaměstnanými. V okresním Blansku je to 2,6 % a v Boskovicích 3,8 %.

Vlak se s dodávkou střetl u Velkých Opatovic na Blanensku. Na nechráněném železničním přejezdu zabezpečeném pouze výstražnými kříži. 15.7.2020
Po srážce s dodávkou vykolejil vlak u Velkých Opatovic. Strojvůdce byl v šoku

„Zatím nemám informace, že by velké firmy ve městě chystaly nějaké masivní propouštění. Vzhledem k řadě omezení kvůli epidemii koronaviru a také dovoleným si myslím, že se případné dopady promítnou později. Každopádně si myslím, že se nezaměstnanost ve městě zvýší,“ uvedl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Situace se v Jihomoravském kraji se však, zejména na Břeclavsku a Znojemsku, zlepšila. Zatím má region nezaměstnanost 4,1 %. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je nyní větší poptávka po pracovní síle v turistickém ruchu, protože na jižní Moravu zamíří spousta domácích turistů. „Jižní Morava je také orientovaná na zemědělství, které má nyní sezonu. Otázka ale je, jak se region vyrovná s podzimem. To se bude lámat chleba. Nezaměstnanost za červen je pro jižní Moravu příznivá, lze ale očekávat na podzim zhoršení až třeba na sedm, osm procent, kdy nebude takový zájem o lidi z restaurací, hotelů a podobně,“ řekl Kovanda.

Akvapark v Blansku, ilustrační foto.
Novinky v blanenském akvaparku: Přibyl nový platební terminál i webkamera

Mapa nezaměstnanosti zčervenala. Lidí bez práce přibylo po celé zemi

Čtyři a půl tisíce tuzemských vesnic, obcí a měst, tedy skoro tři čtvrtiny ze všech, hlásí meziroční nárůst počtu lidí, kteří shánějí místo.

Ještě před rokem tam neměli jediného nezaměstnaného. Nyní jich úřad práce v malé obci Nové Sady na Vyškovsku eviduje hned devět. Že se vám toto číslo nezdá nikterak vysoké? Pak vězte, že v obci žije jen 58 obyvatel ve věku od 15 do 64 let a míra nezaměstnanosti tak aktuálně činí 15,5 procenta. Nové Sady obklopené ze tří stran vojenským újezdem Březina, tak „vedou“ nelichotivý žebříček obcí, kde mezi loňským a letošním červnem vzrostla nezaměstnanost nejvíce.

Vyplývá to z propočtů regionálního Deníku, který zanalyzoval data Úřadu práce o počtu uchazečů o zaměstnání ve všech více než šesti tisících obcí České republiky.

Zhoršení skoro všude

Meziroční nárůst nezaměstnanosti hlásí obce napříč celou zemí, nejvíce v pohraničních oblastech. Lidí bez práce za rok přibylo v 73 procentech všech vesnic a měst, to znamená ve 4567 z nich.

Naproti tomu v pětině sídel za 12 měsíců nezaměstnanost klesla. Tento úbytek se ale v naprosté většině obcí počítá v jednotkách nezaměstnaných. Nejvíce v absolutním počtu ubylo lidí bez práce ve Starém Městě na Šumpersku, kde jejich počet klesl o 24 na aktuálních 52 „dosažitelných“ uchazečů o zaměstnání.

Lepší to nebude

Bez místa bylo na konci letošního června skoro 270 tisíc lidí. Míra nezaměstnanosti pak činila v celé republice průměrných 3,7 procenta.

Horší situace panovala především v obcích v pohraničních oblastech, ale také ve „vnitřních perifériích“ na rozhraní krajů a okresů.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti (19 %) byla zaznamenaná ve dvou obcích na severu okresu Plzeň-sever, konkrétně ve vesnicích Studená a Sedlec. A pak v Rudlicích na Znojemsku.

Na druhou stranu 270 především menších vesnic hlásí i v pokoronavirové době nulovou nezaměstnanost.
„Skutečné dopady koronaviru uvidíme pravděpodobně až v září nebo říjnu, tedy asi šest měsíců od vypuknutí pandemie,“ říká Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC ČR.