Posledních osmnáct roků ji provozovala Jana Rosendorfová. Noviny, cigarety ani tiket sportky si už u ní nikdo nekoupí. Částečně i kvůli elektronické evidenci tržeb (EET). „Problémů bylo víc, tržby se rok od roku snižovaly. Ale tohle byl, jak se říká, poslední hřebíček do rakve. Náklady na EET by mě ročně vyšly asi na dvanáct tisíc. Kde bych na to vydělala, když u novin, cigaret i sazky mám pevně stanovenou marži? Denně dvanáct hodin práce s nejistým výdělkem mi už za to nestojí,“ okomentovala zavření trafiky žena.

Dodala, že se jí velmi dotklo, že malí podnikatelé mají nálepku zlodějů, které je potřeba neustále kontrolovat. „Nemám problém s tím vystavit účtenky, které stejně drtivá většina zákazníků nechce. Ani trochu se mi ale nelíbí, že stát se na mě dívá jako na zloděje,“ dodala žena.

Na Blanensku druhá vlna EET řadu drobných podnikatelů smetla. Mezi nimi bylo i několik trafik. Jejich provozovatelé, které Deník Rovnost oslovil, však přiznali, že o zavření už uvažovali delší dobu kvůli klesajícím tržbám.

Stejně jako v blanenské Písečné si už lidé nekoupí noviny ani na nádraží ve Skalici nad Svitavou. „Trafiku jsem zavřela po devíti letech. Jeden z hlavních důvodů bylo EET. Připojení k němu by mě stálo hodně peněz, které se mi nevrátily. Zákazníky jsem měla, ale tržby klesaly. Zdražit jako hospodští jsem nemohla,“ uvedla majitelka stánku na skalickém nádraží Jana Hamadová.

Podle vedoucího blanenského odboru obecního živnostenského úřadu Jaroslava Bárty však počet podnikatelů, kteří ukončili nebo přerušili svou činnost, zatím v Blansku nevybočuje z běžných čísel. „Nějaké masivní ukončování nebo přerušování podnikatelských činností jsme po zavedení EET zatím neregistrovali. Čísla jsou srovnatelná s předchozím obdobím,“ ujistil úředník Jaroslav Bárta.

Kdyby neměl syna počítačového odborníka, zřejmě by už teď měl zavřeno i Josef Jirka provozující trafiku v centru Vyškova. „Skončil bych, protože bych si s tím vším, co po nás stát chce, nevěděl rady. Syn mi dává dohromady všechny programy, které jsou potřeba,“ konstatoval Jirka.

Skončit nehodlá, trafika je to jediné, co ho živí. Jak ale získat zpět peníze, na které ho vyšly věci okolo EET, netuší. A navíc už pociťuje, že zákazníci ubývají.

V trafice pracují dva, a tak byli zvyklí obsluhovat dva zákazníky současně. Teď už to není možné. „Všichni musejí čekat na účtenky. Ty vyjíždí hned. Ale než se všechno naťuká do kasy, to trvá. Ráno tady stáli čtyři lidi a muž, co byl poslední v řadě, se otočil a odešel,“ řekl Jirka.

Nemyslí si ale, že pro něj bude zavedení EET likvidační. Na rozdíl od trafikantky v Tyršově ulici ve Vyškově. „Ta prý má od středy zavřeno, jak mi sdělilo několik zákazníků,“ dodal.

Dál podniká i muž z Blanenska, který se ženou provozuje obchod s dětskou obuví. „Připojení k EET mě stálo asi pět tisíc, plus měsíčně další náklady na provoz. Žena to chtěla zabalit, ale já řekl, že vydržíme. Je to zákon, a pokud chci podnikat poctivě, musím ho dodržet, i když se mi to nelíbí,“ řekl muž, který si nepřál zveřejnit své jméno. Redakce ho ale zná.