Nezaměstnanost v Brně i na jižní Moravě opět stoupla. V Brně zaznamenali statistici v prosinci 8,2% lidí bez práce, v listopadu to bylo o tři desetiny méně. Na jižní Moravě ale stoupla čísla mnohem víc, téměř o jedno procento. Nezaměstnanost je teď v kraji téměř na pětiletém rekordu. Překonala hranici deseti procent.

„Průměr na jižní Moravě taktéž stoupl. A to o celých devět desetin procenta. Na konci prosince jsme zaznamenali nezaměstnanost ve výši 10,6 procent,“ uvedla mluvčí Úřadu práce v Brně Ivana Ondráková.

Nezaměstnanost je tak v kraji i v Brně nejvyšší za dlouhou dobu. „Nejvyšší nezaměstnanost byla v Brně v roce 2004, kdy překonala deset procent. Pak ale klesala. V kraji překonala hranici deseti procent naposledy v roce 2005,“ dodala Ondráková. Tehdy se průměrná roční nezaměstnanost na jižní Moravě vyšplhala na 10,1 procenta.

Loni byla ve stejném období v Brně nezaměstnanost 5,7 procent, na jižní Moravě to bylo jen 6,8 procent. Pokračují tak důsledky hospodářské recese, kvůli které musela k propouštění sáhnout řada podniků. K prvnímu lednu propouštěl například Zetor, a to čtyři stovky lidí. O práci přišly i stovky lidí z firmy Pliva-Lachema, která kvůli konkurenčnímu boji ukončila výrobu léků v Brně. Tito lidé ale podle informací Ivany Ondrákové ještě v prosincových statistikách zahrnutí nejsou. „Na konci ledna budou čísla ještě o mnoho vyšší, ve statistikách totiž ještě nejsou lidé, kteří skončili k 31. prosinci minulého roku,“ podotkla Ondráková.

Čtěte také: Brněnský Zetor propustí 185 lidí. Kvůli krizi

Přesto podle zkušeností nezaměstnaných není situace zas až tak kritická. Hledají hlavně na internetu, kde je podle nich plno nabídek k práci. „Jsou to tedy ve skrze dělnické profese s platem mezi deseti a patnácti tisíci korun, ale práce je. Ale lidem se většinou nechce. Jsem teď bez práce, ale už mám něco rozjednáno. Klidně vezmu něco, co je pod mou kvalifikaci. Lepší, než zůstat doma,“ uvedl například nezaměstnaný Mikoláš David, který je evidovaný na úřadu práce ve Znojmě. Právě tam je situace nejhorší. Od listopadu se nezaměstnanost zvedla o víc než dvě procenta.

Pro zvýšení počtu pracovních míst dělá mnohé jak kraj, tak jednotlivá města i úřady práce. „Jihomoravský kraj dělá pro zvyšování zaměstnanosti co je v jeho silách. Podporujeme například výstavbu podnikatelských inkubátorů. Půjčili jsme si od Evropské investiční banky dvě miliardy a hledáme i jiné možnosti spolufinancování na takové projekty, jako je výstavba lázeňské infrastruktury v Lednici a Pasohlávkách nebo vědeckotechnického centra CERIT,“ vyjmenoval například mluvčí Jihomoravského krajského úřadu Jan Chmelíček.

Čtěte také: Kraj si vzal dvoumiliardovou půjčku z EIB

Uvedl, že kraj dále staví i nové domovy důchodců na několika místech kraje, což jako předchozí projekty znamená zároveň i vznik nových pracovních míst. Kraj také poskytuje příspěvky a podporu začínajícím podnikatelům. „Peníze jsou určeny těm, kdo se rozhodli, například poté, co přišli o práci, založit vlastní firmu. Podporujeme i zemědělské prvovýrobce,“ dodal Chmelíček.

Snahy kraje zvrátit nepříznivý vývoj na trhu práce ale stále maří finanční krize. A ještě podle odhadů ekonomů mařit bude. „V dalších měsících po lednu by se již tak razantní měsíční nárůsty nezaměstnanosti neměly opakovat, trh práce však i nadále bude pod tlakem, protože podnikatelé i při možném oživení ekonomiky budou nové pracovní síly najímat jen velmi opatrně. Předpokládám, že nezaměstnanost v kraji v letošním roce poroste někam mezi 11,5 až 12 procenty, v roce 2011 by již měla začít pomalu klesat,“ uvažoval analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Jedinou možností jak podpořit pracovní trh je podle Hatlapatky oživit poptávku a tudíž i celý trh. „Veřejné rozpočty také hospodaří k menšími obnosy, podpora nezaměstnaných v této oblasti asi nebude dostačující. Lékem by bylo zjednodušení pracovně-právních poměrů, čímž by se stal pracovní trh pružnějším. Podnikatelé by se tak nebáli nabírat nové lidi,“ dodal Hatlapatka.