Součástí národního týmu. I když už dávno nevykonává žádnou funkci u mužské reprezentace, stále patří do party, která jednou za dva roky připraví basketbalovému světu pořádný šok. Brněnský trenér Lubomír Růžička (na snímku) dělal pět let asistenta Ronenu Ginzburgovi. Bývalý trenér pardubické mládeže i svitavského áčka se zná se všemi kanadskými hrdiny.

Co říkáte postupu basketbalistů na olympijské hry?

I když už je více jak týden po postupu, stále jsem z toho nadšený a šťastný. Jedná se o skvělý úspěch, který rezonuje nejen v českém prostředí.

Sledoval jste všechny duely?

Viděl jsem všechny přenosy živě. Pořádali jsme zrovna basketbalový kemp pro děti.

Kouč brněnských basketbalistů Lubomír Růžička.Kouč brněnských basketbalistů Lubomír Růžička.Zdroj: Deník / Jaroslav Zeman

Věřil jste týmu před odletem do Victorie, vzhledem ke zranění osových mužů Hrubana s Křížem, nemožnosti sehrát se a krátkému času na aklimatizaci?

Spíše než věřil, tak jsem si moc přál, aby kluci postoupili ze skupiny. Věděl jsem, že jejich výkony půjdou vzestupnou tendencí.

Minimálně poslední dva aspekty se projevily v utkání s Tureckem.

S Tureckem jsme udělali mnoho ztrát. Některé byly zbytečné a dané nerozehraností týmu. Paradoxně si ale myslím, že zápas proti Turkům nám hodně pomohl, Ukázal nám úseky, kdy jsme hráli skvěle a naopak, kdy jsme byli mimo rytmus v obraně i v útoku. Po zbytek turnaje jsme se výpadkům nevyhnuli, ale obecně naše výkonnost gradovala.

Lvi ve skupině stáli jednu střelu od vyřazení. Nicméně je ve sportu výhra o jediný bod lepší, než kdyby sfoukli Uruguay o třicet?

V první řadě Uruguay hrála výborně. Její tempo hra se mi moc líbila. Výhra v koncovce byla dalším mementem, protože ten zápas jsme mohli „uklidit“ daleko lépe. Každopádně na kdyby se nehraje a postupem ze skupiny z nás spadla povinnost, že musíme.

Ptal jsem se proto, že Kanada si připadala jako nedotknutelná po hravém proklouznutí ze skupiny.

Kanada neměla správného tvůrce hry. Náš perimetr ji přehrál a my po 39 minut hráli super basket. Chytrý a týmový. U Kanady mi chyběl pohyb míče a lepší čtení hry. Podali jsme vyzrálejší a zkušenější výkon.

Neviděl lepší český výkon

Jak je možné, že na tak významném turnaji, navíc hráči z NBA nabitý celek protivníka podcení?

Nevím úplně, zda-li šlo o podcenění. Spíše mi přišlo, že Kanada neměla dobrý taktický plán a pak se dostala do křeče. Ale pozor! K tomu ji donutili naši hráči.

Utkání s Kanadou se zapíše do dějin českého sportu jako vítězství vůle. Podobně jako to hokejové v Naganu…

Neskutečné. Až osobně potkám komentátora Honzu Smetanu, tak mu pěkně vynadám. Minutu do konce v basketu byť při vedení o deset prostě není nic stoprocentně hotové. Basketbal je v tom krásný a někdy krutý. Kluci však v prodloužení ukázali, že jsou vyspělým týmem, který věří ve své schopnosti. Výhra po takové zápletce vám dodá neskutečně mnoho sil. Což se také projevilo ve finále.

Jak se vám utkání s javorovými listy, kdy Češi po celý zápas vedli, sledovalo?

Já raději mlčel, nechtěl jsem nic zakřiknout. Ale náš basket byl opravdu výborný. Nerad bych někoho z kluků jmenoval, ovšem tento tým ví jak hrát spolu. To je jeho největší zbraň.

Jednoho by pro prodloužení „zabil“ fakt, že ztratí výrazné vedení z poslední minuty. Ne ale Tomáše Satoranského a družinu kolem něj. Co ještě k českému lídru dodat?

Saty má jinou mentalitu. Je vítězem. Vím, jak přemýšlí a jak strašně vyspěl. Jeho posedlost vítězit a vášeň pro hru je nakažlivá. Je to skutečná osobnost českého sportu. V zámoří trenéři nevědí, co mají za poklad. Kdyby dostal stejně důležitou roli a vůdcovství v Chicagu, pak by jejich bilance výher byla jiná. V zámoří ale sledují statistiky a ty se snaží neustále prodávat lidem. V národním týmu je Tomáš pro mě osobně mezi top světovými rozehrávači.

Jak si lze vysvětlit, že Češi dlouhodobě zvládají vypjaté koncovky? V nové éře to začalo kvalifikací na MS s Ruskem a přes Čínu to pokračovalo až do Victorie.

Podle mě je to dáno tím, že tým je spolu někdy od roku 2012. Samozřejmě odešla generace ročníku 1980 a mladší. Kluci kolem ročníku 1990 však vyspěli a jsou v nejlepších letech. Už zkušení, hladoví a týmoví.

Finále s Řeckem soudě podle euforie v českém týmu už nešlo prohrát.

Nikdy jsem neviděl lepší basket od českého nároďáku. Jasně, na ME ve 2015 proti Chorvatům jsme hráli také skvěle, ale tohle bylo finále kvalifikace o olympiádu. Wow. Ještě teď mi z toho naskakuje husí kůže.

Co jste říkal tomu, že Češi v utkání ani jednou nepustili Řeky do vedení?

Zápas jsme měli jasně pod kontrolou a naši hru vygradovali do dokonalosti. Byla bezchybná, každý věděl o co se hraje a naši kluci se dostali do stavu mysli, kdy dělali automatismy. Hra byla z pohledu plynulosti a energie na absolutním vrcholu.

Posílal jste gratulace, nebo si s někým volal, či psal?

Psal jsem trenérům a Šobákovi (manažer reprezentace Michal Šob – pozn. red). Pak ještě Mičegovi (Martin Peterka), kterého jsem trénoval od přípravky. No a Patriku Audovi. Spolu se scházíme, když je chvilka v Brně. Obecnou zprávu pro zbytek týmu jsem poslal Satymu.

Pět let jste působil u národního týmu jako Ginzburgův asistent. Vlastně jste stál na prahu „zlaté éry“.

Už to začalo pod Pavlem Budinským někdy kolem roku 2010. Prostě ta generace byla na začátku a podívejte se dnes. Účastníci MS po 38 letech, účastníci OH po 41 letech. Skvělá generace a ještě lepší parta kluků, která si plní sny.

Přeje si čtvrfinále

Nemrzí vás, že jste teď u toho nebyl a nezávidíte vašemu nástupci Petru Czudkovi?

Vůbec ne. Já jsem s týmem, hlavně s Nenem Ginzburgem hodně v kontaktu, ale tohle mě nemrzí. Navíc do repre se snažím profilovat mnoho svých svěřenců. Za poslední roky jména jako Puršl, Kovář, Farský, Bálint a předtím Půlpán, Kříž, Peterka. Teď vidím smysl mé práce na klubové úrovni. Vždyť jména jako Jakub Nečas a Ondřej Husták budou třeba již při kvaldě na MS 2027 pevnou součástí nové generace. V tom spatřuji svoji současnou roli. A věřte mi, že není hřejivějšího pocitu, když trenér vidí své ovečky v dresu reprezentace.

Navíc to vypadá, že si basketbalisté v České republice nezávidí a naopak táhnou za jeden provaz.

Když jde o národní tým, jsme schopni se semknout. V českém basketu není vždy vše růžové. Já bych si třeba přál, aby liga měla větší kredit u fanoušků. Hezčí haly, lepší podmínky pro kluby. Nicméně vše je o vývoji. Každopádně jako sport jsme udělali za posledních deset let obrovský pokrok: od mládeže, ligu až po nároďák.

Také vy máte za sebou jednu olympijskou kvalifikaci, jaký byl rozdíl mezi reprezentací v roce 2016 a nyní?

V Bělehradě jsme procházeli generační obměnou. Někteří kluci v reprezentaci končili a další naopak začínali. Současný tým čekají dva vrcholy a tím je olympiáda a Eurobasket 2022, kdy jednu ze skupin hostí Praha.

Hned pět hráčů pamatuje Bělehrad, konkrétně Satoranský, Veselý, Palyza, Šiřina a Auda. Vyspěli, odhodili respekt z velkých jmen?

Všechno souvisí se vším, plus k nim dorostli kluci jako Jarda Bohačík, Martin Peterka apod. V současné chvíli máme Satyho v NBA a Honzu Veselého jako MVP Euroligy. Kluky zkušené ze zahraničí a i nejlepší hráče z Kooperativa NBL jako jsou Kuba Šiřina nebo Tomáš Vyoral.

Na MS se mohla jízda Čechů brát částečně jako náhoda. Po olympijské kvalifikaci se ukázalo, že tomu tak není.

Já na náhody nevěřím. Jasně, kdyby Turci nezpackali trestné hody proti USA na MS, tak bychom mluvili pouze o české účasti. Kluci si i ale bez debat svými výkony řekli již po několikáté o zařazení mezi top týmy světa.

Kde jsou limity týmu a co připraví soupeřům v Tokiu?

Nevím. Kluci mě vždy něčím ještě překvapí. Postup ze skupiny je reálný, ale všichni víme, jak moc těžké to je!

Jak odhadujete jejich šance?

Přál bych si čtvrtfinále. Budu klukům držet palce a věřit, že zůstanou zdraví. Vše ostatní tato parta totiž už má. Srdce, týmového ducha, zkušenosti i dovednosti. Věřím, že se zase v Čechách rozjede basketbalová mánie, jaká byla po MS v Číně.