Jak jste se k workoutu vlastně dostal?
Asi před třemi roky jsem začal posilovat a v televizi uviděl reportáž o street workoutu, kde se cvičí jen s vahou vlastního těla. Venku na různých hrazdách a žebřících. Chytlo mě to hned od začátku.

Proč jste nedal přednost chození do posilovny?
Úplně jednoduše. Líbí se mi venkovní prostředí a také ta atmosféra. Ta je mezi lidmi, co workout dělají, naprosto jiná. V posilovně mi to připadá jako takové strojové vzpírání železa a nic navíc. Nejde mi o to zvednout třísetkilovou činku. Raději se dopracuji cvičením k tomu, že udělám například shyb na jedné ruce.

A jak na cvičení reaguje tělo?
Workout posiluje celé tělo komplexně. Člověk si vyrýsuje postavu, zhubne a zesílí. Ale samozřejmě i u tohoto cvičení je vše postavené na trpělivosti a pravidelném tréninku. Bez toho to nejde! Hlavně se zpevní i svaly, které v posilovně těžko posílíte. Nebo jen opravdu velice málo.

Měl jste nějaké sportovní základy a fyzičku?
Od mala jsem sportoval. Vyzkoušel jsem hodně sportů od florbalu přes cyklistiku, až jsem narazil právě na SW. Street workout. No upřímně, byl jsem na tom hodně bídně. (smích) Měřil jsem přes sto devadesát centimetrů a vážil šedesát kilo. Na hrazdě jsem se nepřitáhl ani jednou.

A nyní?
Teď dám v klidu i pětadvacet shybů. Na workoutu se mi libí, že překonávám své limity a zároveň posiluji i svoji psychiku. Než jsem začal cvičit, neměl jsem skoro žádné sebevědomí a pár lidí si mě pořád dobíralo za to, jak vypadám.

Je vám sedmnáct let. Dá se s workoutem začít i v pokročilém věku?
Určitě dá. Člověk se toho jen nesmí bát. V poslední době vznikají ve městech, a Blanensko není výjimkou, venkovní posilovny a workoutová hřiště. S hrazdami, žebřinami, lavičkami a různými posilovacími prvky. Jsou veřejně přístupná, což je strašně fajn. Člověk si může zacvičit kdykoliv chce. Nelimituje ho přeplněná posilovna, kde je často nedýchatelno.

Třeba v Blansku na Sportovním ostrově Ludvíka Daňka město postupně workoutové sestavy rozšiřuje…
A cvičí tam lidé různých generací. I celé rodiny. Hned u workoutu je totiž asfaltový okruh na běhání a kolečkové brusle. Myslím, že workout zaznamenává v poslední době velký boom.

Sedmnáctiletý Martin Matuška z Blanska se věnuje workoutu. S přáteli založil komunitu No Gravity.Zdroj: Archiv Martina Matušky

V Blansku jste založili formaci No Gravity…
Začínali jsme před dvěma lety ve čtyřech lidech. Teď je nás asi patnáct aktivních. Kluci i holky. Ve skupině se nás za tu dobu vystřídalo zhruba šedesát. Pravidelně chodíme několikrát týdně cvičit na workoutové hřiště na Sportovní ostrov Ludvíka Daňka v Blansku. Nejsme uzavřená skupina. Na hřišti cvičí spousta dalších lidí, a když někdo potřebuje, rádi mu poradíme a ukážeme, jak posilovací cviky správně provádět.

V neděli se v Blansku s No Gravity připojíte ke Světovému dni shybů. O co půjde?
Ke Světovému dni shybů jsme se připojili už loni. Letos bude mít akce kromě sportovního také charitativní rozměr. Protože jsem už před založením naší skupiny pocítil potřebu pomáhat sociáĺně slabým a těm, kteří to nemají v životě jednoduché, prosadil jsem tuto myšlenku i u nás ve skupině. Navázali jsme spolupráci se spolkem Prosen a výtěžek akce věnujeme dvěma postiženým chlapcům. Čestmírovi a Matýskovi.

V kolik hodin a kde akce odstartuje?
Start je v neděli v jednu hodinu odpoledne na náměstí Republiky v Blansku. V případě nepříznivého počasí se akce přesune do sportovní haly ASK Blansko naproti lázním. Příchozí budou na hrazdě dělat shyby. Každý shyb znamená padesátník pro postižené chlapce. Máme připravený i bohatý doprovodný program. Pro top dříče máme připraveny i nějaké odměny.