Blanenská naděje stolního tenisu, dvanáctiletý David Kvíčala se vrátil z Mistrovství Evropy mladších žáků ve Štrasburku.
Mezi 24. a 26. srpnem bojoval ve Francii za doprovodu svého otce a zároveň trenéra Josefa Kvíčaly o místo mezi nejlepšími ve své kategorii. Výsledkem je 40. až 48. příčka v konkurenci sto třiceti hráčů z celé Evropy.


Spíš než umístění, jsou důležité zkušenosti, které mladý hráč ve Francii pobral. „Pro vývoj takhle mladého hráče je nutné pravidelně nastupovat proti nejlepším soupeřům, nepomůže hrát se staršími hráči, ping – pong se neustále vyvíjí a mění s každou další generací,“ zdůrazňuje Josef Kvíčala.
A mezinárodní konkurence si David užil dost. „Byla to skvělá zkušenost, naučil jsem se některé nové věci,“ hodnotí svoje vystoupení mladší z dvojice stolních tenistů, pro kterého to byla jeho první velká zkušenost na mezinárodní scéně.
Hráče čekala na turnaji těžká kvalifikace. Sítem prošlo pouze čtyřiadvacet hráčů. „V pátém setu rozhodujícího zápasu jsem prohrál 11:9,“ vzpomněl David Kvíčala smolný moment, který rozhodoval o postupu. Přestože byl před zápasy nervózní, na hru se dokázal zkoncentrovat. „S výkonem jsem byl spokojený, chybělo mi trochu štěstí,“ posteskl si talentovaný hráč.


První nominovaní z každého státu postupovali automaticky. David byl na mistrovství nominovaný jako česká dvojka. Hráč číslo jedna ale po vypadnutí obsadil v konečném součtu stejně jako David Kvíčala 40. až 48. místo. V turnaji měly také některé země víc než dva hráče.
„Pořadatelé to pojali zároveň jako Mistrovství Francie a některé státy mohly nasadit na tak zvanou divokou kartu více hráčů,“ vysvětlil Josef Kvíčala.
Před mistrovstvím absolvoval David náročnou přípravu. „Spolu s dalšími žáky z blanenského oddílu jsme byli na pravidelném soustředění ve Strážnici, kde se trénovalo v několika fázích celé dny,“ řekl Kvíčala starší. Přesto se příprava nedá srovnat s některými výukovými středisky v zahraničí, kde děti chodí do školy a zbytek času trénují stolní tenis. „Ještě důležitější je však hraní na mezinárodní úrovni, což znamená spoustu cestování a s tím spojené výlohy,“ připomíná Josef Kvíčala jedno z úskalí dalšího vývoje mladého hráče. O vlastním nasazení má aspoň prozatím mladší Kvíčala jasno: „Do budoucna bych chtěl hrát na co nejvyšší úrovni,“ tvrdí.


Další ze zastávek na dlouhé trase ho čeká už o víkendu v Praze. „Jedeme na jeden ze šesti bodovacích turnajů na Spartu. Díky těmto turnajům se vlastně David probojoval do reprezentace,“ doplňuje Josef Kvíčala.
Ten se kromě trénování syna věnuje i ostatním nadějím blanenského ping – pongu a spolu s ostatními členy oddílu také osvětě. „Ping – pong je menšinový sport, nicméně ten kdo do tohoto sportu zapadne, tak je pro něj těžké odejít. Děti mají už svoji partu, sjezdí celou republiku a mají spoustu zážitků. Od září chceme také dělat nábor na školách,“ uzavírá Kvíčala