Teprve ve třiadvaceti letech si tak postupně buduje slušné renomé v bojových sportech. Nejvíc se však věnuje právě thajskému boxu, ve kterém se na jaře příštího roku představí i na mistrovství světa. „Určitě to bude moje dosavadní největší akce. Pořádá ji IFMA, což je ta nejvyšší organizace, jaké se dá v thaiboxu dosáhnout. Vždy byl můj sen na mistrovství světa jet a to se mně teď pomalu plní,“ libuje si Hlaváčiková.

Za jejími výsledky stojí především tvrdá dřina, mladá bojovnice je totiž v přípravě téměř neustále. „Akorát měním intenzitu tréninků. Do toho ještě běhám, takže to tak různě prostřídávám, občas mám lehčí období a pak třeba dva měsíce před zápasem začínám pomalu s náročnější přípravou,“ nastiňuje rodačka z Blanska.

Plán jí ale vychází na jedničku. Naposledy to potvrdila právě proti Marčisové, kterou tlačila do kouta od prvních sekund, ve třetím kole ještě zvýšila obrátky a chybělo jen opravdu málo, aby svou soupeřku ukončila před limitem. „Připravovala jsem se na tento poslední zápas dlouho a myslím si, že jak náročná byla příprava, tak pak vše proběhlo hladce,“ líčí Hlaváčiková.

Teplický útočník Filip Žák vstřelil v podzimní části sedm branek.
Žák střelecky táhne Teplice: Nejúspěšnější podzim. Co smlouva?

Jihomoravská sportovkyně už pár let studuje vysokou školu v Olomouci, i proto zápasí za místní oddíl Muay Thai, pro jehož barvy ovládla i republikové mistrovství. „Bylo to v období covidu, takže vše bylo trochu jiné než normálně, kdy se každý měsíc zápasí a mistrovstvím republiky to pak vyvrcholí. Tehdy bylo ale otevřené mistrovství, a kdo se přihlásil, tak ten získal své místo,“ vzpomíná bojovnice.

Ta už se pomalu začíná chystat na jarní vrchol její dosavadní kariéry, do té doby však ještě má nabitý program. „Teď mám ještě jiné plány, ve čtvrtek odjíždím na republikové mistrovství v klasickém boxu a pak chci ještě stihnout jeden zápas na memoriálu v Olomouci,“ vypráví Hlaváčiková.

Zkušený Tomáš Prokeš v podzimní části hostoval v Kunštátu z třetiligového Znojma.
Ve Znojmě jsem neviděl posun, v Kunštátu dělají fotbal hodně dobře, říká Prokeš

Její záliba v bojových sportech je patrná od mládí, už při studiu na střední škole chodila na judo, na což o pár let později navázala thajským boxem. „Možná proto, že thaibox má svou kulturu, není to jen o tom se pobít. Jde i o respekt k druhému, znamená to pro mě víc než jen samotný boj. Uctíváme své trenéry, blízké i třeba zemřelé při rituálu Wai Kru, který bývá před zápasem,“ popisuje.

Občas se však musí vyrovnat i s prohrou. Například v říjnu minulého roku podlehla v Maďarsku na body zkušené domácí soupeřce Ajse Sandorfiové, která má za sebou už přes čtyřicet zápasů. „Porážky mě asi ještě víc nutí do dalšího tréninku. Vždy mě každá prohra zpětně mrzí, určitě i slza upadne. Ale pak se na to zpětně podívám s tím, co je třeba zlepšit, a makám na tom dál,“ dodává s úsměvem Hlaváčiková.