Do startu jeho třináctého ročníku zbývá čtrnáct dní. Na závodníky čekají hned po startu dva okruhy v ulicích Blanska s průběhem na náměstí Republiky. Poté vytrvalci vyběhnou do mírného stoupání po asfaltové silnici. Kolem řeky Punkvy. Následuje obrátka před Punkevními jeskyněmi. Po stejné silnici zpět na náměstí Republiky v Blansku. Délka tratě dvacet jedna kilometrů a sto metrů. Loni zde triumfoval slovenský závodník. Šestatřicetiletý Ján Křižák, který půlmaraton zvládl v čase 1:07:59 hod. Mezi ženami dominovala Ivana Martincová. Rekord půlmaratonu drží Jan Pešava z Dukly Praha časem 1:04:07 hod., který zaběhl v roce 1997. O ženský traťový rekord se postarala Iva Jurková časem 1:15:10 hod. z Uherského Hradiště. Taktéž z roku 1997.
Zpestřením hlavního závodu bude Veřejný nezávodní lidový běh. Připraveny budou dvě tratě. Dvou kilometrové a čtyřkilometrová. Tento běh je určen pro kondiční a rekreační běžce z řad veřejnosti.
Půlmaraton Moravským krasem je následovníkem silničního běhu na 25 km, jehož zakladatelem byl v roce 1957 TJ Spartak Adamov. Závod se dočkal s dvěma přerušeními celkem patnácti ročníků. Zároveň byl po dvakráte také mistrovstvím Československa v silničním běhu na 25 km. V letech 1958 a 1961. Vítězem obou mistrovských závodů byl Pavel Kantorek z pražské Dukly. Jemu také patří vůbec nejrychlejší čas ze všech ročníků 1:19:57 hod. Z okresních vytrvalců patří nejlepší výkon Miroslavu Havlíkovi z Bořitova, který na pětadvacetikilometrovém běhu triumfoval dvakrát.
Od roku 1961 kdy závod nesl jméno Malý maratón Moravským krasem byla tradice tohoto běhu nadlouho přerušena. Až po téměř čtvrtstoletí došlo k její obnovení. V roce 1984 pod názvem Běh údolím Svitavy. Start byl na hřišti ČKD Blansko do Adamova a zpět. Postupem času bylo upuštěno od trasy podél řeky Svitavy a závod se přesunul do malebného prostředí Moravského krasu. V roce 1991 se závod běžel pod názvem Mezinárodní maratón Moravským krasem na vzdálenost pětadvacet kilometrů.
První ročník Půlmaratonu Moravským krasem se běžel 21. května 1995 se startem a cílem u sportovní haly Metry. Trať odtud vedla přímo do Moravského krasu až za dnešní lanovku na Macochu. Z pětačtyřiceti startujících byl prvým vítězem Václav Ožana z Nového Města na Moravě v čase 1:08:35 hod. V kategorii veteránů pak Tomáš Hronek z Kroměříže. Mezi ženami Zdena Matalová z Blanska. Blaneský závodník Milan Vrána doběhl třetí. Ožana svůj čas ještě zlepšil. Hned v příštím roce na 1:08:00 hod. Doběhl tehdy jako druhý za vítězným Hajzlerem z Brna. A je dosud stálým účastníkem závodu. Běžel osm ročníků. Hajzler své vítězství opakoval ještě v roce 1998 a patří mu sedmý nejlepší čas. Startoval v pěti ročnících.
Mezi ženami je nejčastější vítězkou Ivana Martincová. Své první vítězství získala v roce 1996 poté je opakovala v roce 1998, 2003, 2005 a 2006. Na blanenském půlmaratonu běžela celkem šestkrát. Pět startů má Milada Barešová ze Skalice.
„Titul“ nejstaršího běžce ze všech dvanácti ročníků Půlmaratonu Moravským Krasem drží Slovák Vojtech Ort. Ve svých devětašedesáti letech. O rok mladší Brňan Jiří Lech běžel půlmaroton už osmkrát. Svůj nejlepší čas 1:35:46 hod. zaběhl ve svých dvaašedesáti. K vyjímečným časům patří také čas šedesátiletého veterána Jiřího Kaně 1:19:48 hod. z roku 2004. Mezi ženami je nejstarší závodnicí Jiřina Preislerová z Prahy. Výtečný čas 1:32:16 hod z roku 1997 zaběhla jako devětačtyřicetiletá. Jako vůbec nejmladší zaběhl v roce 2003 trať Půlmaratonu Moravským krasem desetiletý Jiří Šimsa z Otaslavic za 1:39:54 hod. Mezi startujícími lze z prezenčních listin vystopovat jména někdejšího ministra dopravy a stávajícího poslance Jaromíra Šlinga z Jihlavy. Nebo současného krajského hejtmana Stanislava Juránka, stejně jako mistry republiky a rekordmany Pešavu, Faschingbauera, Bláhu, Kocourka, Klimeše, Drajsajtlovou či Jurkovou.