Mají před sebou přes čtyři kilometry. Nejprve obkrouží loucký hrad, pak prudce dolů a zase do kopce a do lesa. Poslední stovky metrů trati běží po poli.

„Tady je to fajn. Je tady taková terénní trať hodně do kopce, takže supr na trénink,“ říká krátce po té, co se svými osmi alaskany překonala cílovou pásku Hela Levíčková ze Silůvek. „Alaskani jsou speciály na běh. Milují ho. Je to úžasná energie,“ dodává.

V cíli závodu se vydýchává také Vladimír Tkadlec z Brumova-Bylnice. Do závodu vyrazil se šestispřežením alaskanů a před chvílí protnuli cílovou pásku. „Trať je pěkná a měkká. To je důležité pro tlapky, aby tam nebylo moc kamenů a asfaltu, aby psi neměli rozbité tlapky. Měli jsme zádrhel chvilku po startu, když jsou psi ještě nabuzení, tak se mi jeden zamotal a bohužel to bylo zrovna z kopce. Ale dojeli jsme,“ popisuje Tkadlec a přináší svým psům misky s vodou, aby se po běhu občerstvili.

Ježdění na Valše se koná již po šesté. Své jméno závod dostal podle stejnojmenné samoty v Louce. U zrodu spolu s Michalem Chovancem stála Jana Tomášková, která na trať vyběhla se svou fenkou evropského saňového psa. „Je to ještě mladý pes, takže to byla taková zkušební jízda. Trať je hodně v kopcích a je potřeba, aby pes měl fyzičku a hlavně byl psychicky zdatný a nechtěl to v půlce kopce zabalit,“ hodnotí zakladatelka závodů.

Na Ježdění na Valše do Louky se sjelo čtyřicet závodníků a asi dvě stovky psů. Zastoupení měli samojedi, gronští psi, husky, alaskani a evropští saňový psi. Závodí se v několika kategoriích podle způsobu, jakým majitelé trať zdolávají a podle počtu psů ve spřežení. Někteří běží, jiní jedou na kole nebo na koloběžce, anebo na čtyřkolce. „Na to, že je to jeden z prvních závodů sezony, tak je to velice dobrá účast. Ale především trať je letos konečně suchá, protože dosud nám tady vždycky pravidelně pršelo,“ dodává Martin Levíček, který má v cíli závodu na starosti časomíru. Závod má dvě kolo. Po sobotním je na programu ještě druhé nedělní kolo.