Svoji kategorii OSY – 400 Haase vyhrál, Čopák dojel třetí. V rozhovoru popisuje Marcel Haase zážitky ze závodů v exotické zemi. „Byla to show pro diváky,“ říká spokojený vítěz.

Jak se dostane pilot Jedovnice racing na závody motorových člunů v Jižní Koreji?

Já už jsem tam byl pozvaný podruhé. Korejci berou evropské jezdce jako absolutní světovou špičku a každý rok si jich pár zvou na svoje mistrovství.

Jejich jezdci nejsou tak dobří?

Oni hlavně jezdí trochu jiné závody. Korejci převzali tradiční závody z Japonska, kde se jezdí na velkých stadionech, mají naprosto totožné stroje, jezdí jich v jedné rozjížďce pouze šest a v cíli mají mezi sebou minimální rozdíly. Ale postupně začínají přebírat také evropskou a americkou kulturu ježdění na kluzácích.

Vy jste v Koreji vyhrál, čili jste si přivezl svůj silný stroj a těm nešťastníkům se sériovými čluny jste to natřel?

Měl jsem stejný stroj jako ostatní, veškeré vybavení nám určili pořadatelé.

Jak je tedy možné, že jste domorodce předjel?

Jezdíme v Evropě trochu jinak, v závodech u nás startuje více lodí a jezdci musí předvádět při soubojích větší umění.

Jeli jste tedy na umělé dráze na stadionu?

Ne, závody byly na moři.

Na moři? V tom případě nechápu, jakou jste měl před místními výhodu? Vy přece trénujete na rybníku!

No, je fakt, že vlny jsou tam trochu větší… My na to nejsme moc zvyklí, ten závod nejde jet celý na plný plyn. Zase ale jejich lodě nejedou tak rychle, maximálně devadesát kilometrů v hodině. Je to tak trochu show, jede se i za podmínek, které nejsou v Evropě povolené. Organizátoři to pořádají na otevřeném moři v letoviscích a za účasti evropských jezdců kvůli větší popularizaci závodů.

Pořád mi nejde do hlavy, jak jste přijel z Olšovce na moře a srovnal se s těmi vlnami.

Taky jsem při tréninku utopil loď. Pak jsem dostal náhradní a s tou jsem vyhrál.

V čem konkrétně se projeví to, že jedete na moři a ne na rybníku?

U nás je to větší adrenalin čistě po sportovní stránce, tam vzhledem k podmínkám. Není problém několikrát za rozjížďku dostat hodiny. Člověk z toho má také mnohem více namožené tělo. Naše lodě jsou kromě toho, že jsou rychlejší, také o jeden a půl metrů delší a podstatně stabilnější.

Není to nebezpečnější?

Ne, díky omezené rychlosti je to s bezpečností podobné jako u nás. V kategorii OSY-400, kterou jezdím, si navíc nepamatuji na žádný smrtelný úraz.

Evropští piloti jsou obecně lepší než Korejci?

Ano, v naší kategorii startovalo deset lodí, z toho čtyři Evropané. Obsadili jsme první čtyři místa. Za mnou skočil druhý Polák, pak můj týmový kolega Marcel Čopák a čtvrtý Švéd.

Srovnejte diváckou kulisu v Jedovnicích a v jihokorejském Pohangu.

Tak v Koreji bylo určitě několikanásobně víc lidí, těžko se to odhaduje, břehy byly obsypané diváky.

Jsou závody motorových člunů v Koreji populárnější než u nás?

To určitě, hlavní sport je tam sice baseball, ale motorové čluny jsou také hodně oblíbené. Jak jsem říkal, jezdí se na velkých stadionech zaplněných diváky, všichni sází a rozdíly v cíli bývají minimální, v hledišti panuje bouřlivá atmosféra. Závody Velké ceny Koreje, kterých jsme se zúčastnili, natáčela korejská sportovní televize NBC, fotily tam desítky profesionálních fotografů, atmosféra byla úžasná.

Jaké bylo zázemí, starali se o vás pořadatelé nebo jste si museli všechno hradit sami?

Zázemí bylo špičkové. Pořadatelé nám platili letenky, ubytování i stravování, bydleli jsme v hotelu v centru Soulu, nemůžeme si na nic stěžovat.

Byla za vítězství nějaká prémie?

Pět set dolarů.

Dá se srovnat přístup korejského svazu s českou federací?

Korean powerboat federation podporuje závody motorových člunů, piloti jsou profesionální závodníci. Od našeho Českého svazu vodního motorismu je podpora nulová. Pouze platíme příspěvky.