Jeho počin je výjimečný také v tom, že v propasti lze z důvodu ochrany přírody lézt pouze se speciálním povolením a jen pět dní v roce. „Standardně v prosinci, kdy mrzne, což je jediný moment, kdy klenba dostatečně vysychá. Skála je většinu roku zkondezovaná, protože studený vzduch jeskyně a teplý vzduch z okolí se na skále sráží a dělá ji nelezitelnou,“ vysvětlil devětadvacetiletý lezec.

Fotbalisté Lipovce (ve žlutooranžovém) pomýšlejí na návrat do I.B třídy.
Lipovec po pádu přezimuje na čtvrté příčce. A vyhlíží nástup tří bratrů

Podle jeho vyjádření se klenba Macochy leze už od sedmdesátých let minulého století technicky, kdy se lezci jištěním nejen jistili, ale také jej používali k postupu vzhůru. „K volnému přelezení zatím odolávala všem adeptům. Teprve v roce 2015 se o její volný přelez začali pokoušet Dušan Janák a Jan Straka, kterým se to podařilo pouze takzvaným stylem AF. To znamená, že udělali všechny kroky, ale přelezli volně jenom mezi jednotlivými postupnými jištěními. Nepřelezli v kuse jednotlivé délky mezi takzvanými štandy, což jsou místa, kde jsou lepší police nebo se tam dá dobře stát, tam se lezci zastaví,“ popsal Ondra.

K svému přelezu si vybral cestu Příklepový strop, kterou v roce 1986 vytvořila skupina kolem významného moravského horolezce a prvovýstupce Pavla Weissera. Tu zvolili také Janák se Strakou. „Mým cílem bylo původně vylézt takzvaně stylem On sight, tedy cestu bez jakéhokoli vyčištění, informace, pokusit se jednotlivé délky vylézt hned na první pokus. To se mi bohužel těsně nepodařilo, potřeboval jsem jak na první, tak na druhou délku dva pokusy. I tak se pro mě jedná o velmi hodnotný výkon,“ podotkl Ondra, několikanásobný mistr světa i Evropy v lezení na obtížnost a boulderingu.

V náročných podmínkách vylezl pravděpodobně největší, nejdelší a nejpřevislejší skálu v České republice. „Stěna má podle mého názoru zhruba 120 metrů a převislost možná až 70 metrů, což v českém kontextu naprosto nemá obdoby. První dvě délky jsou ohodnoceny stupněm 8b+,“ doplnil.

Také popsal, že jištění nevzbuzuje velkou důvěru. „Staré skoby a velmi nespolehlivé nýty jsou tam od osmdesátých let, což všechno přidá na morálové náročnosti. Bylo to velké dobrodružství a moc si téhle cesty vážím. Doufám, že se do Macochy podívám třeba i příští rok, abych tam nalezl možná výrazně těžší cestu, protože potenciál tam určitě ještě je. Skála je velká a našel jsem si nějaké linie, které budou nesporně těžší než Příklepový strop,“ přislíbil návrat Ondra.

Útočník ráječské rezervy Tomáš Štafa (v zelenožlutém) je momentálně nejproduktivnějším hráčem napříč všemi krajskými soutěžemi na jižní Moravě.
Recept na produktivitu? Začal jsem trénovat, říká ráječský kanonýr Štafa

Šestý muž kombinace na olympijských hrách v Tokiu už na konci listopadu vylezl nejtěžší cestu v České republice, která se jmenuje Zvěřinec a nachází se v sektoru Lidomorna na Holštejně v Moravském krasu. Tento výkon řadí na druhé místo místo své kariéry hned za první cestu 9c na světě jménem Silence, kterou zdolal v Norsku v roce 2017.