O víkendu na halovém mistrovství republiky v Ostravě se pak o její zdolání pokoušela bez úspěchu. „Je to meta, kterou ostřeluju už posledních pár závodů, ale ne a ne ji skočit. Kotník už mě netrápí, ale bojuju spíš s hlavou. Musím totiž přepnout, že zase začínám skákat sto devadesát. Když tu hranici prolomím, letní sezona už bude zase lepší,“ prohlašuje čtyřiadvacetiletá atletka z Bořitova na Blanensku.

Přesto výšku žen na domácím šampionátu opanovala a obhájila svůj loňský triumf. „Je to super. Tenhle závod byl pro mě důležitý i tím, že na mistrovství republiky jsou do světového žebříčku body navíc. Můžu se v něm posunout a od toho se odvíjí, kdo pojede na mistrovství Evropy nebo světa,“ praví Hrubá.

MĚLA NERVY

V Ostravě ovšem chyběla její největší rivalka z posledních let. Bára Sajdoková z Třince momentálně studuje v Americe. „Bojovala jsem spíš sama se sebou. Výšku 178 jsem skočila až napotřetí, měla jsem trochu nervy, ale naštěstí jsem ji zvládla,“ líčí Hrubá, která v závodě zapsala 185 centimetrů.

Výrazně výš ji zatím nepustí technické nedostatky. „Musím zlepšit vystoupání, protože teď doběhnu k laťce, odrazím se a letím rovnou do ní. Když tuhle věc zlepším, budu létat přes sto devadesát úplně v pohodě,“ říká odhodlaně členka pražského USK, jež před týdnem vyhrála Memoriál Josefa Sečkáře v Brně.

Poslední dvě sezony ji trápily vleklé potíže s kotníkem a kolenem, proto si na začátku loňského roku stanovila spíš dlouhodobý cíl – dostat se na úroveň, na jaké byla před zraněním. „Myslím, že jsem ušla zase kus cesty. Nejen po tréninkové stránce, ale také po psychické. Nedařilo se mi delší dobu a bylo těžší se donutit trénovat i jezdit na závody,“ přiznává.

Největší mezinárodní akce minulé sezony vynechala. „Byla jsem zvyklá z let předtím, že se dařilo. Proto to bylo na hlavu dost náročné. Každý si asi dokáže představit, když pracuje na několika projektech a ani jeden mu nevyjde, že je z toho frustrovaný. A je náročné, když to trvá dva roky, pak si říkáte, jestli to má vůbec cenu,“ popisuje Hrubá.

Na jiné myšlenky přicházela především díky studiu. „Loni v září jsem dokončila bakaláře a teď pokračuju na dvou magisterských programech. Škola mi určitě pomáhá, protože když se nedaří v atletice, můžu se upnout na ni,“ zdůrazňuje Hrubá.

SKÁČE I TRENÉR

Letos má před sebou tři atletické vrcholy – univerziádu v Číně, mistrovství světa v americkém Eugene a evropský šampionát v Mnichově. K účasti na těchto akcích jí pomůže i kouč Jaroslav Bába, s nímž spolupracuje už víc než rok. „Funguje to úplně skvěle. Jarda je hodný a pečlivý. Trénink spolu probíráme a rozdělili jsme si jednotlivé části, kdy silovou složku chodím s někým jiným a s ním dělám techniku. Za rok jsme udělali velký pokrok,“ pochvaluje si Hrubá.

Někdejší špičkový výškař a bronzový olympijský medailista z roku 2004 předvádí svým svěřenkám techniku také prakticky. „Ještě si sem tam skočí jak dálku z místa, tak i flop, což je super. Zapojuje se do tréninku docela dost,“ dodává Hrubá.