Kdy jste začal sportovat?

Odmalička mě ke sportu vedli rodiče, začínal jsem ve čtvrté třídě v plaveckém oddíle v Boskovicích. Před třemi roky jsem se naplno rozhodl věnovat triatlonu.

Jde kombinovat sport a školu?

Přestoupil jsem z boskovického gymnázia, neboť tam nebyl na sport moc prostor. Nyní studuji na sportovní gymnáziu Ludvíka Daňka v Brně. Vše je o hodně jednodušší, v Brně máme přizpůsobenou výuku tak, aby se dal trénink časově zvládnout. Je také dobré, že klub, za který závodím, spolupracuje se školou a vycházejí si navzájem vstříc.

Jaké jsou vaše největší sportovní úspěchy?

První místo na loňském mistrovství České republiky v aquatlonu v kategorii dorostu, ve stejné disciplíně jsem vyhrál český pohár v kategorii a skončil na šestém místě mezi muži. V triatlonu jsem se umístil v českém poháru na pátém místě mezi muži. Loni jsem začal naplno jezdit i evropské juniorské poháry, nejlépe se mi zatím povedlo dojet na patnáctý na Evropském poháru v Táboře. Velmi si vážím také účasti na mistrovství Evropy juniorů.

Je v České republice velká konkurence?

Říkáme tomu malý český rybníček, konkurence tady ale určitě je. Nedá se to srovnávat třeba s Evropským pohárem, kam přijede sedmdesát připravených borců na start.

Která disciplína vás baví nejvíc?

Mění se to podle ročních a tréninkových období. V zimě hodně plaveme, ale člověka po dvou měsících trochu omrzí být sedmkrát do týdne v bazénu. Přes léto jasně vede kolo. Nejvíc mne ale určitě baví běh i díky mému trenérovi Janu Kohutovi. Jinak přesto, že jsem bývalý plavec, se do této disciplíny musím nejvíc přemlouvat.

Máte raději duatlon, triatlon nebo aquatlon?

Nejvíc mi určitě přirostl k srdci triatlon, ta kombinace disciplín je pro mne nejlepší.

Jaký je váš oblíbený závod?

Každý závod je něčím specifický, nějak se mi vryje do paměti. Moc se mi líbilo ve slovinskému Bledu na Evropském poháru juniorů, tam to bylo moc hezké, závodilo se tam výborně a dojem nepokazilo ani špatné počasí. Jinak mám rád brněnský triatlonový závod, který je součást českého poháru a pořádá ho Konrad Tools Team, za který jezdím. Moc rád mám také běžecké závody - Brněnský běžecký pohár a také Boskovické běhy.

Jak moc potřebujete ke svému výkonu kvalitní materiál?

Špičkový materiál hodně pomáhá, a to i po psychické stránce, pokud ho mám, tak vím, že vše je jen ve mně. Ale kdo má opravdu natrénováno a má na to, může udělat super výsledek i s průměrným materiálem. Příkladem může být můj kolega z repre Radim Grebík, který loni běhal silniční triatlon v krosových botách a stejně konkurenci v podstatě převálcoval.

Co je na triatlonu nejtěžší?

Nejnáročnější je určitě skloubit přípravu na všechny disciplíny, časová náročnost je obrovská. To znamená sedmdesát a víc hodin opravdu tvrdého tréninku měsíčně a pokud chci mít výsledky, tak se to nedá ošidit.

Jaký je váš tréninkový plán?

Vzhledem k tomu, že jsou zrušené závody, je těžké se nějak konkrétně připravovat. Sportovec musí vědět nějaký termín, na kdy se má připravit. Když to zobecním, v týdnu je to sedmkrát plavání, šestkrát běh a na kolo to vychází v průměru třikrát.

Co vás nejvíc hodí do pohody?

Když si chci lidově řečeno vypnout hlavu, vezmu si sluchátka a jdu si zaběhat do lesa. Dobré je si vyjet na kole s přáteli jen tak, nedrtit čísla, pokecat si o všem možném. Triatlon je taky super v tom, že když mne úplně nebaví nebo mi nejde jedna disciplína, tak se víc zaměřím na jinou. Když se mi nechce sportovat, věnuji se rodině.

Řešíte stravu?

Ve škole se to moc řešit nedá, nemůžeme si jídlo moc vybírat. Když jsem doma, tak se snažím jíst zdravě, celá naše rodina sportuje, takže tomu odpovídá i jídelníček. Jednou za čas ale taky zhřeším, otevřu si pytlík brambůrků a sním ho na posezení.

Co je důležitější: vyhrát seriál závodů, nebo jeden konkrétní závod třeba mistrovství republiky nebo Evropy?

Je to dilema, jestli zajet top výsledek v jednom závodě, nebo být konzistentní ve výkonech po delší dobu a ukázat dlouhodobou formu. Třeba v reprezentaci se všichni snažíme udržet si výkonost celý evropský seriál, neboť každý dobrý výsledek se počítá do mezinárodního bodování. Ten je důležitý pro další ročník a může České republice zajistit víc slotů, míst v kategorii na startech závodů.

Objevujete se i v atletické výsledkové listině, konkrétně letos na halovém mistrovství republiky jste byl pátý v závodě na 3000 metrů. To vám triatlon nestačí?

Běh mne extrémně baví a na podzim a v zimě je prostor nějaký závod zařadit. Takže loni jsem běžel mistrovství republiky v krosu a letos halové mistrovství České republiky. Trošku mne k tomu tlačí a motivuje i můj běžecký trenér, neboť se mi daří i mezi specialisty běžci umísťovat se velmi slušně. Jinak je moje priorita triatlon.

Jak to vypadá se závody, do kdy budou pozastaveny?

V České republice i v Evropě jsou triatlonové závody pozastaveny do konce června. Byl bych rád, kdyby se mohl triatlon zase co nejdřív rozjet, třeba už v září v Karlových Varech. U mezinárodních závodů záleží, zda budeme moci někam vycestovat.

Máte teď v době koronavirové pandemie motivaci trénovat?

Je to těžké, nevím, co bude a na co trénuji. Je mi trochu líto, že nemohu na závodech prodat získanou výkonost, což je ohromná dlouhodobá porce dřiny a odříkání. Bohužel to nefunguje tak, že co jsem přes zimu natrénoval, bych si schoval do příští sezony.

Jaký je váš sportovní a morální vzor?

Velcí životní motivátoři jsou pro mne moje máma a můj dědeček. Z čistě sportovních vzorů hlavně v mé disciplíně, olympijském triatlonu, jsou to ze světa třeba bratři Alistair a Jonathan Brownleeovi nebo trojice norských závodníků Blummenfelt, Iden a Stornes. Z českých triatlonistů je to Jan Čelůstka. Vím, co dokázal a jak se k tomu dopracoval. Mám také možnost s ním trénovat, a to mne posouvá hodně dopředu. Věřím, že zanedlouho mohu být také mezi nejlepšími.

Co říkáte na triatlonovou legendu Miloslava Bayera? 

Je to veliká persona našeho sportu, velký nezmar a také můj vzor. Mám s ním perfektní vztah, rád si s ním vykládám. Při rozhovoru s ním vůbec nemám pocit, že by mezi námi byl nějaký velký věkový rozdíl, je prostě fajn jako člověk.

Jaké máte plány do budoucna?

Co se týče jednotlivých disciplín, mám v plánu se zlepšit zejména v plavání, pořád tam mám velké rezervy. Stará pravda říká, že plaváním se nedá závod vyhrát, ale dá se určitě prohrát. Rád bych se umístil na mistrovství Evropy juniorů v nejlepší desítce. V České republice chci vyhrávat, nebo alespoň skončit na bedně nejen ve své věkové kategorii, ale i v celkovém pořadí, to znamená i mezi muži.

Do se triatlonem uživit?

Uživit se dá, ale je to pro velmi úzkou skupinu lidí, pro jednoho či dva v republice. Musí mít výkonnost a také trochu štěstí na to, aby se dokázali prosadit hlavně ve světě. To se ale povede jen, pokud se tomu člověk věnuje na sto procent, nedá se ještě chodit do práce. U nás jsou dva triatlonisté, kteří vsadili všechno na jednu kartu, olympionici Jan Čelůstka a Vendula Frintová. Oba jsou v podstatě pořád někde ve světě po závodech, což také není úplně pro každého.

Jak to máte v hlavě naplánované vy?

Chci se dostat na nějakou vysokou školu, nebo odjet alespoň na rok do ciziny a zkusit zkombinovat pobyt se závoděním. Jak to půjde, zkusím vsadit vše na jednu kartu, rok dva se věnovat pouze triatlonu. Buď to vyjde, což znamená dostat se do světové špičky, nebo to nevyjde, nebudu Čelůstka nebo Frintová, ale můžu si říct, že jsem do toho dal vše a prostě to nevyšlo.

TOMÁŠ SRNSKÝ