V uplynulé sezoně už se soustředil pouze na rychlobruslení a hokejové brusle pověsil definitivně na hřebík. „Letos jsem se konečně dokázal oprostit od hokejového stylu a přejít na rychlobruslařský. Absolvoval jsem několik tréninků, kde byl přítomný i Petr Novák z Nowis teamu. Potvrdil mi, že to se mnou není tak špatné a čekal to horší,“ říká Lysoň.

Šestadvacetiletý rychlobruslař zapracoval především na technice a rychlosti. „Sice jsem se neposunul o tolik, kolik jsem chtěl. Na druhou stranu, když se podívám, jak jsem jezdil na začátku a teď, tak se to nedá srovnat. Bru-slím pěkně po hranách a nedělám hokejové kroky. Na posledním závodě, který jsem absolvoval, jsem udělal hloupou chybu a ta způsobila, že jsem se pod čtyřicet vteřin nedostal,“ povídá.

Nejčastěji trénoval na blanenském zimním stadionu, nějakou dobu i s tamním rychlobruslařským oddílem. O víkendech pak jezdil mimo republiku do oválných hal. Navíc využil tuhou zimu a příležitostně vylepšoval techniku i venku. „Párkrát jsme vyrazili na brněnskou přehradu, ale led nikdo neudržuje, hned se rozbije a brusle trpí. Vzhledem k tomu, že jsme často vyráželi do zahraničí, jsme nepotřebovali využívat venkovní rybníky a ovály. Člověk se taky unaví odhrnováním sněhu ještě než trénink začne,“ usmívá se Lysoň.

DRIL NA SUCHU

Nyní jej čeká zhruba pětiměsíční dril na suchu, při kterém bude především běhat. „A pokud bude špatné počasí, tak se zavřu do posilovny. Asi před třemi lety jsem se dal na crossfit, což je taková směs všech sportů. I zde stejně jako u rychlobruslení, je potřeba mít silné nohy, aby byl člověk schopný při vzpírání něco udělat. Do toho ještě atletika na oválech a jezdění na kole,“ vysvětluje brněnský rodák.

Přípravu chce využít hlavně k tomu, aby se v následující sezoně dostal na pětisetmetrové trati pod 40 vteřin a měl možnost se kvalifikovat na mistrovství Evropy nebo světový pohár. „Pokud budu jezdit kolem šestatřiceti či sedmatřiceti vteřin, tak mám šanci. Stoprocentně bych jezdil sprint, protože u víceboje musí mít člověk více zkušeností s delšími tratěmi. Navíc s mojí postavou bych musel shodit aspoň dvacet kilo,“ vtipkuje Lysoň.

Po očku pokukuje i po zimních olympijských hrách. „Jsou tam ale hrozně přísná kritéria, jež musí závodník zajet. Neříkám, že se mi to nikdy nepovede, ale reálnou šanci mám spíš až za pět let. Budu makat a uvidím. Je taky možné, že bych zkusil nějaký závod na světovém poháru,“ líčí skoro dvoumetrový rychlobruslař.

I když už hokej nehraje, stále sleduje boskovický tým, kde nastupoval naposledy. Neušlo mu tak, že Minerva ovládla krajskou ligu a slaví titul. „S kluky jsme pořád v kontaktu a bavíme se. Super výsledek, jsem moc rád, že Boskovice vyhrály. Škoda, že se jim to nepovedlo se mnou,“ směje se Lysoň.

PATRIK EL-TALABÁNI