„Už máme snad všechny medaile, ale tahle nám pořád chybí," povzdechla si po klíčovém zápase a v hlase bylo znát zklamání. Slavia totiž zvítězila rozdílem třídy 8:0 a nedala blanenským hráčkám žádnou šanci. Pražský klub tak letos oslaví už svůj sedmnáctý republikový titul.

Jaké jsou podle vás hlavní příčiny prohry se Slavií, která rozhodla o tom, že skončíte druhé?

Těžko říct, vyhrát se dá všude, ale nám se to na Slavii nepovedlo. Možná je to částečně tím, že už je konec sezony, i když je ještě před mistrovstvím republiky jednotlivců a dvojic. My jsme tam jely s tím, že do toho dáme všechno.

Nevyšel vám už předchozí zápas v Husovicích, jde o pokles formy?

Kuželna v Husovicích nám neseděla nikdy. Na Slavii je zase stará kuželna, kde je to nevyzpytatelné. My jsme to poskládaly trochu na risk, Slavia totiž nasadila dopředu nejsilnější čtyři hráčky. Jenže ono to nakonec bylo jedno, protože se nedařilo nikomu z nás.

Druhé jste byly už v roce 2008, jinak býváte třetí…

Pořád jsme třetí. Jednou jsme byly druhé, to první místo nám prostě uniká. Máme už snad všechny možné medaile, jenom tuhle z extraligy ne.

Rozhodly tedy ty poslední zápasy?

Je potřeba říct, že jsme to neztratily v těchto dvou zápasech, my jsme třeba dvakrát hloupě prohrály doma. S Přerovem to bylo o sedm kolků, a pak se Šumperkem. Pokud chceme titul, musíme doma vyhrávat. Ale je to těžké, kolikrát se proti nám i slabší družstva hodně vyhecují a předvedou výkon na hranici možností.

Slavia vám šanci dala, také nečekaně prohrála některé zápasy…

Právě, my jsme v sezoně vedly i o čtyři body. Ale dopadlo to takhle, takový je sport.

Čím to je, že je Slavia takový fenomén, může si dovolit platit hráčky?

Tam jsou nejlepší hráčky z celé republiky, ale nevím o tom, že by dostávaly peníze, nebo jak to mají se sponzory. Navíc ta kuželna je stará. A hráčky tam ani netrénují, ale je fakt, že když tam mají každých čtrnáct dní zápas, znají ji nejlíp.

To je Praha, druhý nejlepší ženský tým v republice je z Blanska a hraje s vlastními hráčkami, to je velký rozdíl.

To jo, a to hrajeme s těmi, co tady začínaly. Od postupu do první ligy hrajeme spolu, když nepočítám trochu horší umístění, když jsme byly na mateřských, tak se pořád držíme na předních místech. Ale je to pořád těžší a těžší, úroveň jde pořád nahoru.

Slavia by měla příští rok měnit kuželnu, to by mohla být šance pro vás.

Poslední zápas hrály právě s námi, měly by se stěhovat. Třeba se nám to příští rok konečně povede.

Takže budete pokračovat ve stejném složení?

Ano, měla by hrát stejná sestava.

Za vámi je generační propast, nebo máte nějaké nové hráčky?

Nejsou lidi, máme úplně malé hráčky, ty větší ještě na první ligu nevyspěly.

Čeká vás poslední zápas doma s Náchodem. Nehrozí, že už vám bude chybět motivace?

Je fakt, že už máme druhé místo jisté, akorát v případě naší prohry by Náchod ještě mohl mít bronz. Ale že bychom to nějak vypustily, to určitě ne. Chceme se se sezonou rozloučit důstojně a vyhrát.