Koudelku si vyhlédl americký profiklub. Malého fotbalu

V neděli se s českou reprezentací radovali v tuniském Nabeulu ze světového zlata a ihned se dozvěděli o zájmu týmů z Major Arena Soccer League, nejvyšší severoamerické profesionální soutěže malého fotbalu. „Jsem samozřejmě rád, ale nic konkrétního ještě nevím, jen že to někdo řekl vedoucímu týmu Kubovi Štefkovi. Všechno se bude až teď teprve řešit,“ říká pětadvacetiletý Koudelka.

Vedle zmíněné dvojice se představitelé americké soutěže zmínili ještě o dalších třech hráčích. „Dovedu i nedovedu si představit tam jít. Teď se tím fakt nezabývám. Bude to řešit Kuba Štefek a podle toho, co nabídnou, se budeme bavit. Vůbec nevím nic konkrétního, kdo, kam a za co. Vrátili jsme se v pondělí a ještě podle mě na to neměl nikdo čas,“ míní fotbalista třetiligového Vyškova.

Major Arena Soccer League hraje šestnáct mužstev rozdělených do čtyř divizí, čtrnáct amerických a dvě mexická. Nastupují tam také hráči z Brazílie a průměrné kontrakty se pohybují ve výši tří tisíc dolarů měsíčně, tedy přes 65 tisíc korun. „Bylo by reálné to zkusit, ale záleží na všech věcech dohromady, nejen za jakých podmínek. Uvidíme, až něco konkrétního přijde, pak nad tím začnu přemýšlet a řešit, co je dobře a co špatně. Šlo by o obrovskou zkušenost někde si tam zahrát,“ uznává Koudelka.

Malý fotbal v USA zažil před necelými třemi roky na prvním mistrovství světa v malém fotbale, kde český tým skončil pátý. Nezvyklá byla hra s mantinely. „Vyhovovalo mi velké hřiště, ale druhá věc jsou mantinely, když se všechno odráží zpátky. Něco to do sebe mělo, hlavně na zápasy chodilo hrozně moc lidí, žerou to tam docela hodně,“ vzpomíná.

Koudelka nechyběl u posledních úspěchů české reprezentace, má evropský bronz z Maďarska i stříbro z června v Brně, teď se raduje ze světového zlata. „Tohle je náš největší úspěch, ale každý chce stále vyhrávat, nemůžeme přijet na Evropu a tam říkat, že jsme vyhráli mistrovství světa. Turnaj musíme zase odmakat jako každý a být stejná parta. Uvidíme, co bude za rok na Evropě, protože to je dlouhá doba a týmy na tom budou zase líp. Člověk nikdy neví, co se za rok může stát,“ připomíná univerzál, který si ještě užívá dozvuky tuniského zlata. „Doufám, že jsem doslavil, už bych to nevydržel,“ usmívá se.

Berlínský zápisník číslo 1: Pozor na cyklisty ve výtahu

Oproti Euru na mistrovství světa trval poločas 25 minut, tedy o pět minut déle. „Bylo to zase něco jiného, zápas se hrál o deset minut déle, ale když vedete, utíká čas pomalu, když prohráváte, tak naopak rychle. Podle mě to bylo dobře, hlavně v play-off se hrálo ještě prodloužení dvakrát pět minut, což je taky lepší než hned penalty,“ zmiňuje hráč týmu Viktoria Suchý v malém fotbale.

Na turnaji si připsal čtyři branky. „Cítil jsem se dobře a hlavně mi vždycky pomáhají kamarádi a parta, kterou máme. Dobrá nálada od začátku do konce,“ dodává Koudelka.