Takže jste věřil, že i okleštěná sestava získá titul?
Ano, věřil. Hrdličkové už spolu hráli jeden extraligový turnaj, který, myslím, vyhráli. V každém případě dokázali, že jsou konkurenceschopní i na této úrovni.

Přesto bylo při neúčasti vašeho syna asi hodně odvážné myslet na titul.
Souhlasím. Opravdu jsem měl trochu obavy, jestli to mladý Hrdlička vydrží psychicky. Jako mladý člověk je dravý a emotivní. Ale podařilo se nám ho zklidnit. Tedy až ty poslední dvě minuty některých utkání. Tam bylo vidět, jak mu pracují nervy a že se zase dostává do takové té juniorské kolové, kde se lítá nahoru – dolů. Ale celkově zahráli dobře. Taťka je zkušený hráč, na hřišti ho dokázal usměrnit.

Naznačil jste, že vašeho syna mohl nahradit i někdo jiný.
Ve Svitávce máme poměrně dostatek kluků, kteří jsou schopni tyhle dva matadory nahradit. Jedno kolo extraligy si se starším Hrdličkou zahrál i Pavel Richter a vyhráli ho. V extralize i tady v Letovicích nastoupil s Pavlem Vitulou. K bronzu jim chybělo jen kousek štěstí. Určitě dokázali, že se s nimi musí počítat. Kolová je sport, který se dá hrát na vysoké úrovni třeba do pětačtyřiceti roků. Zúročují se zkušenosti. Ale hráči jako naši Loskot a Hrdlička, nebo Šmíd z Favoritu nebudou hrát donekonečna. Myslím, že naši mladí brzo zasáhnou i do bojů o nejcennější kov.Pavel Loskot starší.

Měli Hrdličkové na šampionát speciální přípravu?
Zůstali jsme u osvědčené praxe. Všichni naši hráči trénují dohromady. V zápasech hráče prostřídávám. Třeba když vidím, že starší Hrdlička s Loskotem začínají být dominantní, tak to prohodím. A ono to pak má jiný náboj, protože i v tréninku se pořád o něco hraje. Třeba o úklid mantinelů. Pak všichni jedou na krev. Takže otec se synem spolu nehráli poprvé. Ale jednu změnu jsem v přípravě na mistrovství zaznamenal, víc se hádali. (úsměv)

Hrdlička starší s mladší budou reprezentovat na mistrovství světa. Co od nich očekáváte?
Řekněme si na rovinu, že se s nimi moc nepočítá, takže každý dobrý výsledek bude milým překvapením. Úspěch jim přeji, ale do Rakouska s nimi nepojedu. Na příští svazové schůzi se oficiálně vzdám funkce státního trenéra a navrhnu na ni Miroslava Bergera. Trojnásobného mistra světa a dobrého kluka.

Jistě máte své důvody.
Hlavně zdravotní, mám potíže s páteří, takže si chci od kolové oddechnout. Pokud bude zájem, tak se dál budu podílet na práci v klubu, ale to cestování už si chci odpustit. Trvá to pětadvacet let, každý pátek v autě na dálnici. A my to všude k těm TOP soupeřům máme nejblíž tisíc kilometrů.