Jednoho z nejstarších krosových běhů na Moravě. „Super. Až na malé zaváhání v posledním kole, kdy jsem špatně došlápl, jsem si závod užíval,“ řekl v cíli Kotyza, který černohorskému závodu kraloval v letech 2002-2005. Jeho kořistí se stala letos i Bambasácká desítka ve Skalici nad Svitavou.
Dusno, zatažená obloha hrozící každou chvílí zkropit zem dešťovou sprškou. Z blízkého rybníka doléhá až na fotbalové hřiště koncert žabích námluv. V blízkosti postraních čar zeleného trávníku je bílými páskami vymezen běžecký prostor. Tudy za chvíli v několika kategoriích vyrazí na trať běžci devětačtyřicátého ročníku Memoriálu MUDr. Jaroslava Hubky čili Běhu Černou Horou. Krosového běhu.
Včerejší dopoledne se na start postavily nejdříve úplně nejmladší běžecké naděje. Často v doprovodu rodičů. Start od fotbalové branky. Cíl o padesát metrů dále. A k vidění byly opravdu ryzí sportovní souboje možná budoucích úspěšných závodníků. „V cílovém prostoru se po dlouhé absenci objevil i nestor atletiky na Blanensku. Jan Kužel. Rozhodčí a časoměřič. Opět po delší pauze zaviněné zdravotními problémy se stopkami v rukou. „Už mě to polehávání v nemocnici nebavilo. Musel jsem vyrazit ven,“ smál se Kužel na cílové pásce.
V žákovských kategoriích již běžci opustili prostory fotbalového stadionu a zvládli okruh kolem černohorského rybníka. Poté se již na start připravili zbývající závodníci. „No uvidíme jak se mi poběží. Naposledy jsem startoval na Bambasácké desítce a od té doby jsem běžel snad jen pro něco do obchodu,“ zažertoval těsně před startem jeden ze startujících Zdenek Novák.
Na Nováka a ostatní závodníky čekal pestrý běžecký okruh. Jen co opustili travnatý pažit stadionu a proběhli okolo černohorského rybníka, již se vzorek jejich tenisek musel zakousnout do prudkého stoupání lesní pěšinou, kterou vystřídal rovinatý úsek, kousek po asfaltce a zase prudký sešup dolů. Po hrázi rybníka zpět na stadion. Suma sumárum dva kilometry tři sta metrů. Dorostenci a ženy dva okruhy a muži čtyři.
V cíli kategorie dorostenců se nejdříve objevil v traťovém rekordu Filip Jalový z ARC Brno. „Běželo se mi dobře. Petr Kotyza mne ta dvě kola táhl. Asi nejobtížnějším místem bylo to stoupání za rybníkem,“ podotkl Jalový, který v letošní sezoně dosáhl na dorostenecký titul mistra republiky v krosu.
V kategorii veteránek proťala cílovou pásku jako první Lenka Jančaříková z Brna, která zde netriumfovala stejně jako Kotyza poprvé. „Největší problémy mi vždycky dělají seběhy dolů. Neumím moc běhat z kopce,“ řekla s úsměvem Jančaříková po svém závodě. Na trati však ještě bojovali muži. „Musel jsem vyhrát. Syn by mi to neodpustil. Říkal mi. Tati, když jsem dnes vyhrál, ty musíš taky,“ smál se v cíli Kotyza, který závod odběhl v pohodě a přitom ve vysokém tempu. „Až v posledním kole mi zatrnulo. Špatně jsem došlápl, ale naštěstí se nic nestalo. S dnešním výkonem jsem spokojen. Já se na desítku nespecializuji. Moje parketa je tříkilometrová trať, ale velice rád si v rámci tréninku tyhle krosové závody zaběhnu“ uzavřel Kotyza.