Jaká byla vaše příprava na novou sezonu?
Trénoval jsem opravdu hodně, jen jsem nevěděl, na co se připravuji. Nějaké závody sice vypsané byly, ale nikdo nevěděl, jestli se uskuteční. Přípravu jsem naplánoval tak, abych se neustále udržoval v dobré kondici.
Mistrovství republiky v půlmaratonu byla letos vaše první velká akce?
Odběhly se nějaké závody také v hale. Ty já ale neabsolvuji, závodí tam jen moji svěřenci a kolegové z klubu. Takže ano, byl to pro mě po dlouhé době ostrý závod.
Kdy jste se dozvěděl, že se závod uskuteční?
Termín organizátoři vypsali už po novém roce, ale vzhledem k epidemiologické situaci došlo k potvrzení, že se bude závodit, až tři týdny před startem.
Měl jste čas vyladit za tak krátkou dobu formu?
Potom, co se uskutečnily nějaké závody v hale, jsem věřil, že se akce uskuteční, proto jsem tomu přípravu přizpůsobil.
Byla na závodě nějaká omezení vzhledem ke koronavirové situaci?
Absolvovali jsme PCR test a trať vedla mimo zástavbu. Také počet závodníků byl administrativně dost omezen, startovalo osmdesát mužů a čtyřicet žen. Zájem byl podle pořadatelů mnohem větší.
S jakými ambicemi jste vyrazil do Pardubic?
Chtěl jsem skončit na bedně a přivézt domů medaili nebo aspoň zaběhnout dobrý čas. Což bylo vzhledem k povaze trati, která nevedla Pardubicemi, ale okolo obce Ostřešany, dost obtížné.
close
info
Zdroj: Tomáš Srnský
zoom_in
Blanenský běžec Jan Kohut se nyní chystá na vrchol sezony, kterým pro něj je republikový šampionát v maratonu.
Profil trati vám tedy nevyhovoval?
Trať rozhodně nebyla placka, běželi se dva okruhy s kilometrovým stoupáním před cílem. Taky foukal hodně ostrý protivítr.
Bál jste se nějakého soupeře?
Ostatní závodníky neřeším, soustředím se hlavně na svůj výkon. Snad jen Vít Pavlišta vyčnívá nad zbytkem startovního pole.
Jak se pardubický závod vyvíjel?
Prvních pět kilometrů se běželo za 15 minut a 20 sekund, tempo bylo vysoké. V polovině závodu již výrazně vedl Vít Pavlišta, stíhal ho Viktor Šinágl. Já jsem běžel v malé skupince běžců o třetí místo. Na dvanáctém kilometru jsem se příliš občerstvil a měl velké problémy. Do té doby se mi běželo výborně a v duchu jsem si říkal, že mi ostatní rozhodně neutečou. Pilo se z kelímků a asi jsem se napil moc. Proto jsem zpomalil a ztratil naději na medaili. Na patnáctém kilometru jsem dokonce na chvíli i zastavil. Nakonec z toho bylo šesté místo a velké zklamání. Kdybych skončil šestý, že ostatní byli lepší, neřeknu půl slova. Ale takhle jsem byl naštvaný.
Výsledek napravíte v dalších závodech?
Doufám. Je vypsaný závod na deset kilometrů na dráze, účast ale ještě zvažuji. Po běhu v tretrách mívám problém s patami. Určitě ale poběžím Mistrovství republiky v maratonu v Praze. To by měl být pro mě vrchol sezony.
Cítíte se silnější v maratonu, nebo na poloviční trati?
Letos bych měl být silnější na delší trati. Mám oproti jiným sezonám naběháno v přípravě opravdu hodně kilometrů a doufám, že se to projeví. Na maratonské trati jsem míval posledních sedm kilometrů problémy, prostě mi došly síly. Letos by to mohlo být jiné.
Poběží se mistrovství republiky jako součást pražského maratonu?
Podle mých informací ne. Mistrovství republiky bude samostatný malý závod pro zhruba stovku účastníků a trať má být krátký tříkilometrový okruh od Karlova mostu na Staroměstské náměstí. Pro diváky to bude nejspíš atraktivní, běžci se ale asi budou trápit. Já se tedy ovšem na běh po kostkách rozhodně netěším.
Co vás čeká ve zbytku sezony?
Náš oddíl Fénix club Blansko bude za muže závodit v kategorii družstev ve druhé atletické lize.
Máte v této soutěži nějaké ambice?
Rozhodně nechceme hrát druhé housle a skončit někde na chvostu.
TOMÁŠ SRNSKÝ
