Paralympiáda odstartuje příští úterý, už v úterý ale český reprezentant odlétá směr Tokio. „Letíme víc jak týden před prvním závodem, takže budu mít dost času na aklimatizaci. Jsem na cestování do jiných časových pásem zvyklý. Věřím, že v tomto ohledu nebude problém,“ přibližuje vnuk legendárního válečného pilota Emila Bočka.
Koblasa na paralympiádách
Londýn
Dráha: 4. místo – týmový sprint, 8. místo – stíhací závod na 3 kilometry, 13. místo – závod na 1 kilometr s pevným startem
Silnice: 7. místo – silniční časovka, silniční závod – nedokončil
Rio de Janeiro
Dráha: 5. místo – týmový sprint, 6. místo – stíhací závod na 3 kilometry, 8. místo – závod na 1 kilometr s pevným startem
Silnice: 5. místo – silniční časovka, 8. místo – silniční závod
Tokio
Dráha: 26. srpna – stíhací závod na 3 kilometry, 27. srpna – závod na 1 kilometr s pevným startem
Silnice: 31. srpna – silniční časovka, 2. září – silniční závod
V Tokiu ho čekají nejprve dráhařské disciplíny. Ve čtvrtek 26. srpna se představí ve stíhacím závodě na 3 kilometry, o den později v závodě na 1 kilometr s pevným startem. „Před třemi lety jsem se zúčastnil japonského šampionátu, na kterém jsem si tamní velodrom vyzkoušel. Je hodně rychlý,“ pochvaluje si český závodník.
Následně poměří síly s konkurencí v silničním závodě i časovce. „Silniční závod se pojede pod sopkou Fudži. Trať je náročná, ale moc pěkná. Čekají nás samé kopce, žádná rovina. To mi sedí,“ popisuje Koblasa, který se na začátku června stal mistrem Evropy v obou silničních disciplínách.
Kvůli kopcovitému profilu tokijské trati zařadil v přípravě soustředění na Vysočině, kde v náročném terénu najezdil stovky kilometrů. „V posledních týdnech jsem navíc trénoval ve velkém teple, které bude i v Tokiu. Věřím, že si tělo zvyklo a v nadcházejících závodech se lépe přizpůsobí,“ doufá.
Na paralympiádách v Londýně a Riu de Janeiro se Koblasa s reprezentačními parťáky postavil taky na start týmového sprintu. Letos je ale jediný český zástupce napříč kategoriemi C a o týmové klání tak přijde. „Bez týmového sprintu budu mít aspoň víc času na odpočinek. Nezdá se to, ale třeba Amerika, Austrálie nebo Čína mají na každou disciplínu jiného závodníka. Já jsem za Českou republiku sám, takže jedu všechno. Tělo je ale na zátěž zvyklé, nedělá mi to problém,“ říká odhodlaně.
Největší šanci na úspěch vidí ve stíhacím závodě na 3 kilometry na dráze a v silniční časovce. „Moje silná disciplína je i silniční závod, ale ten je stejně jako závod na 1 kilometr na dráze sloučený (kategorie C1 až C3 jsou hodnocené dohromady – pozn. red.), a tím pádem se jede jen o jednu sadu medailí,“ vysvětluje.
O cíli před odjezdem na svou třetí paralympiádu má jasno. „Ať to cinkne. A když se zadaří, tak klidně víckrát. Fyzicky i psychicky se cítím výborně. Od začátku sezony ladím vše směrem k Tokiu,“ povídá.
Jedinou kaňku představuje absence diváků na tribunách i u silnice. „Když si vzpomenu na atmosféru v Londýně nebo Riu, mám husí kůži. Bylo to něco nepopsatelného. Diváci budou moc chybět, ale pro každého jsou podmínky stejné. Udělám všechno, co bude v mých silách, abych uspěl,“ dodává.
