VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bušová: Klenot blanenské atletiky

BLANSKO - Šedesátá léta přinesla blanenské atletice mnoho. Světlo světa spatřil nový atletický stadion s běžeckou škvárovou dráhou. Čtyři sta metrů dlouhou a zázemím, na jehož oválu se začátkem šedesátých let proháněl jeden famózní talent běžecké stopy.

18.5.2007
SDÍLEJ:

Věra BušováFoto: Jan Kužel - archiv autora

Věra Bušová. Ta se za svou krátkou závodnickou kariéru nesmazatelně vryla do atletického podvědomí nejen na Blanensku.
Až do juniorských kategorií patřila na trati osm set metrů k tehdejší absolutní republikové špičce. Její život vyhasl za tragických okolností v šestadvaceti letech. Letos by se Věra Bušová-Gilková v květnových dnech dožila šedesáti let. Na její počest se každoročně až do roku 2003 konal běžecký memoriál. Modernizace a přestavba blanenského atletického stadionu udělala však tomuto legendárnímu závodu nucenou přestávku.
Bušová se ještě v žákovském věku v roce 1961 stala krajskou přebornicí v přespolním běhu. Překonala krajský žákovský rekord na trati 300 m. Jako mladší dorostenka se do rekordních republikových tabulek zapsala v červnu 1963. Na pětiset metrové distanci časem 1:16,7 minuty. Navrch ještě přidala přebornický titul v přespolním běhu. Společně s oddílovými závodnicemi Spartaku Metra Blansko Malečkovou a Bezděkovou zaběhla Bušová také rekordní čas ve štafetě na 3 x 500 metrů.
Dvouroční závodní období mezi staršími dorostenkami obohatila Bušová o další národní rekord v běhu na 600 metrů časem 1:33,5 minuty. Po vítězství na přeboru v Hradci Králové. Také ve štafetě na 3 x 600 metrů vylepšila v Čelákovicích národní rekord. A to hned dvakrát. Opakovaně získala přebornický primát v přespolním běhu v Napajedlech.
Nejlepších časů dosáhla Bušová v kategorii juniorek. Při dvoudenním mistrovství republiky juniorů v Čelákovicích v roce 1966 zvítězila na své budoucí oblíbené trati 800 metrů časem 2:10,0 minuty. Vítězným časem 57,0 vteřiny na 400 metrů zde Bušová zaběhla svůj vůbec nejlepší osobní čas.
Československý juniorský rekord
Poprvé jí přišla pozvánka do reprezentačního družstva juniorek. V utkání s Polskem vyhrála na trati 800 m. Na mistrovství ČSSR žen v přespolním běhu v témže roce v Pardubicích doběhla jako třetí.
Sezona 1967 byla pro Bušovou ještě úspěšnější. Na juniorském mistrovství ČSSR v Jablonci oba mistrovské tituly z předešlého roku na 400 a 800 m znovu obhájila, stejně jako v přespolním běhu v Třebíči. Na mistrovství republiky žen v Sokolově startovala jen v běhu na 800 m. Získala stříbrnou medaili. Sokolovský úspěch otevřel Bušové toho roku opět cestu do reprezentace. V srpnu v utkání s NSR ve Fuldě na trati 800 m doběhla třetí. V září v utkání s Polskem nenašla přemožitelku.
V utkání se Švédskem ve Stockholmu vytvořila nový československý juniorský rekord. Osmistovku zvládla za 2:07,9 minuty. Tento čas dosud platí jako rekord blanenského atletického klubu. Stejně tak je i dosud platným okresním rekordem.
V roce 1968 Bušová příliš nezávodila. Stále však patřila mezi nejlepší juniorské běžkyně v republice. To již měla za sebou maturitu na jedovnické průmyslovce a nástup do zaměstnání v Metře.
Tragický konec úspěšné atletky
Se závodnickou kariérou se Bušová rozloučila v roce 1969. Poté se provdala za oddílového atletického kolegu Vladimíra Gilka. Ten svými mimořádnými výkony v roce 1964 na sprinterských tratích, krátký překážkách ve skoku dalekém a především v desetiboji obdobně jako Bušová kraloval.
Věra Bušová byla nejen vynikající atletkou, ale i lyžařkou. Také v této disciplíně získala řadu přebornických titulů. Po celé roky byla oporou družstva blanenských atletek v krajských soutěžích.
Svému oddílu zůstala věrná i přes mnohé snahy zlákat ji do věhlasnějších oddílů. Ani po ukončení závodní činnosti Věra Bušová-Gilková atletiku neopustila. Pracovala v oddíle jako funkcionářka a rozhodčí běhů. Po narození syna Erika Věra Bušová-Gilková za tragických okolností 29. března 1973 umírá.
Na její památku počínajíc rokem 1975 oddíl Spartaku Metry, později ASK, vždy v prvých květnových dnech pořádá Memoriál Věry Bušové-Gilkové v běhu na 800 m spojený s mnoha mládežnickými disciplínami.
Po 26 ročnících má memoriál od roku 2003 několikaletou absenci . Nejrychlejší čas v něm zaběhla závodnice Zbrojovky Brno Marvanová. V roce 1981 časem 2:14,4 min.

18.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lídr ODS Petr Fiala.

Z výsledků voleb jde vidět i boj o hodnoty, míní lídr ODS Petr Fiala

Božena Kovářová z Horní Lhoty chtěla být v dětství archeoložkou. Nyní vede už pátým rokem Státní okresní archiv Blansko.
10

Ročně máme stovky návštěv. Ne vše jde vygooglit na síti, říká ředitelka archivu

AKTUALIZOVÁNO

Rozhodla oblíbenost. Kroužky vynesly do sněmovny bývalého hejtmana i primátora

Jižní Morava – Lékařský titul i všeobecná oblíbenost zamíchaly s pořadím nových poslanců, kteří ve sněmovně usednou. Možnosti zvolit konkrétního člověka pomocí kroužkování využila třeba Zdena Holomková z Březiny na Brněnsku. „U voleb jsem zakroužkovala kandidáta, kterého osobně znám. Vím, že pro naši obec dělá hodně a zaslouží si to,“ vysvětlila.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení