Věra Bušová. Ta se za svou krátkou závodnickou kariéru nesmazatelně vryla do atletického podvědomí nejen na Blanensku.
Až do juniorských kategorií patřila na trati osm set metrů k tehdejší absolutní republikové špičce. Její život vyhasl za tragických okolností v šestadvaceti letech. Letos by se Věra Bušová-Gilková v květnových dnech dožila šedesáti let. Na její počest se každoročně až do roku 2003 konal běžecký memoriál. Modernizace a přestavba blanenského atletického stadionu udělala však tomuto legendárnímu závodu nucenou přestávku.
Bušová se ještě v žákovském věku v roce 1961 stala krajskou přebornicí v přespolním běhu. Překonala krajský žákovský rekord na trati 300 m. Jako mladší dorostenka se do rekordních republikových tabulek zapsala v červnu 1963. Na pětiset metrové distanci časem 1:16,7 minuty. Navrch ještě přidala přebornický titul v přespolním běhu. Společně s oddílovými závodnicemi Spartaku Metra Blansko Malečkovou a Bezděkovou zaběhla Bušová také rekordní čas ve štafetě na 3 x 500 metrů.
Dvouroční závodní období mezi staršími dorostenkami obohatila Bušová o další národní rekord v běhu na 600 metrů časem 1:33,5 minuty. Po vítězství na přeboru v Hradci Králové. Také ve štafetě na 3 x 600 metrů vylepšila v Čelákovicích národní rekord. A to hned dvakrát. Opakovaně získala přebornický primát v přespolním běhu v Napajedlech.
Nejlepších časů dosáhla Bušová v kategorii juniorek. Při dvoudenním mistrovství republiky juniorů v Čelákovicích v roce 1966 zvítězila na své budoucí oblíbené trati 800 metrů časem 2:10,0 minuty. Vítězným časem 57,0 vteřiny na 400 metrů zde Bušová zaběhla svůj vůbec nejlepší osobní čas.
Československý juniorský rekord
Poprvé jí přišla pozvánka do reprezentačního družstva juniorek. V utkání s Polskem vyhrála na trati 800 m. Na mistrovství ČSSR žen v přespolním běhu v témže roce v Pardubicích doběhla jako třetí.
Sezona 1967 byla pro Bušovou ještě úspěšnější. Na juniorském mistrovství ČSSR v Jablonci oba mistrovské tituly z předešlého roku na 400 a 800 m znovu obhájila, stejně jako v přespolním běhu v Třebíči. Na mistrovství republiky žen v Sokolově startovala jen v běhu na 800 m. Získala stříbrnou medaili. Sokolovský úspěch otevřel Bušové toho roku opět cestu do reprezentace. V srpnu v utkání s NSR ve Fuldě na trati 800 m doběhla třetí. V září v utkání s Polskem nenašla přemožitelku.
V utkání se Švédskem ve Stockholmu vytvořila nový československý juniorský rekord. Osmistovku zvládla za 2:07,9 minuty. Tento čas dosud platí jako rekord blanenského atletického klubu. Stejně tak je i dosud platným okresním rekordem.
V roce 1968 Bušová příliš nezávodila. Stále však patřila mezi nejlepší juniorské běžkyně v republice. To již měla za sebou maturitu na jedovnické průmyslovce a nástup do zaměstnání v Metře.
Tragický konec úspěšné atletky
Se závodnickou kariérou se Bušová rozloučila v roce 1969. Poté se provdala za oddílového atletického kolegu Vladimíra Gilka. Ten svými mimořádnými výkony v roce 1964 na sprinterských tratích, krátký překážkách ve skoku dalekém a především v desetiboji obdobně jako Bušová kraloval.
Věra Bušová byla nejen vynikající atletkou, ale i lyžařkou. Také v této disciplíně získala řadu přebornických titulů. Po celé roky byla oporou družstva blanenských atletek v krajských soutěžích.
Svému oddílu zůstala věrná i přes mnohé snahy zlákat ji do věhlasnějších oddílů. Ani po ukončení závodní činnosti Věra Bušová-Gilková atletiku neopustila. Pracovala v oddíle jako funkcionářka a rozhodčí běhů. Po narození syna Erika Věra Bušová-Gilková za tragických okolností 29. března 1973 umírá.
Na její památku počínajíc rokem 1975 oddíl Spartaku Metry, později ASK, vždy v prvých květnových dnech pořádá Memoriál Věry Bušové-Gilkové v běhu na 800 m spojený s mnoha mládežnickými disciplínami.
Po 26 ročnících má memoriál od roku 2003 několikaletou absenci . Nejrychlejší čas v něm zaběhla závodnice Zbrojovky Brno Marvanová. V roce 1981 časem 2:14,4 min.