Haase všechny tři rozjížďky v třídě OSY – 400 vyhrál a tuto kategorii ovládl suverénním způsobem. „Loni se jelo na volném moři ve velkých vlnách a závod se spíš tak jen odkroužil. Spousta jezdců se bála. Tentokrát bylo moře klidné a závodilo se naplno. O to větší mám z vítězství radost,“ řekl s úsměvem šestatřicetile­tý Haase.

V Koreji jste startoval potřetí a dvakrát vyhrál ve své třídě. To je více než slušná bilance …
To ano. Ale tentokrát jsem si před závodem moc na zlato nevěřil. Počítal jsem s bednou, ale že vyhraji, mě překvapilo.

Loni závod ovlivnily obrovské vlny. Jak to na trati vypadlo tentokrát?
Před rokem to byl zvláštní závod. Dost na hraně. Foukalo a spousta jezdů se na rozbouřené moře bála. Někteří nejeli. Závod se tak nějak obkroužil. Letos to bylo úplně jiné. Všechny tři rozjížďky se odejely v klidu, žádné velké vlny. Moře bylo klidné, takže se závodilo naplno. Všechny jízdy mi vyšly skvěle. Po startu jsem byl sice až třetí, ale do konce rozjížďky se vždy dostal do čela a vyhrál. Vzadu sice nějaké havárky byly, ale naštěstí bez zranění.

Vítězství si tedy ceníte více než toho loňského?
Určitě. Tentokrát se jel regulární závod. Mám obrovskou radost, že jsem vyhrál. Konkurence byla velká. Domácí jezdci jsou rychlí. Navíc tento závod má trošku jiná pravidla, než na která jsme zvyklí. Jezdí se sice evropským stylem na volné vodě, ale třeba závodní loď si každý jezdec před startem vylosuje. Ze sáčku si vytáhne pingpongový míček s číslem lodi, sedne a jede. Je to zajímavé. Lodě jsou sice stejné, ale přece jen je to úplně něco jiného, než když závodíte se svým strojem a víte co od něj můžete čekat. Ale na druhou stranu zase mají všichni stejné podmínky.

Závody motorových člunů jsou u nás na okraji zájmu sportovních fanoušků. Je to stejné i v Koreji?
V žádném případě. V Korei jsou závody motorových člunů hodně sledované, ale model závodů je tam jiný. Jezdí se na velkých stadionech a je to velká show pro lidi. Na výsledky se sází jako na koně. Přenosy běží na několika stanicích a na internetu. Všude kamery, novináři. To se s podmínkami u nás nedá vůbec srovnat. Velká cena Jižní Korei byla v podobném duchu jako závody motorek seriálu mistrovství světa. Atmosféra byla úžasná. I na lodích jsme měli kamery, aby diváci na velkoplošné obrazovce na břehu viděli detaily ze závodu. Prostě paráda. Závod se vysílal přímým přenosem na jednom z hlavních kanálů. Pro Korejce to byla nejen sportovní, ale i společenská událost.

Podruhé v řadě vyhrál kategorii OSY – 400 Čech. Jak to zkousnuli domácí závodníci?
Úplně pohodě. Korejci na mě působili velmi pokorně. Člověk vyjde na břeh po vítězném závodě a říká si. Tak teď se budou ostatní soupeři tvářit kysele a naštvaně. Ale ne. Ostatní jezdci mi hned gratulovali, třásli rukama a společně se mnou fotili. Takový přístup ze závodů v Evropě moc neznám. Tam se většina soupeřů snaží tajit před ostatními různé fígle a vychytávky na lodích a panuje velká rivalita. V Korei to bylo úplně jiné. Přátelštější.

Říkal jste, že v Korei se závodí jinak …
Tak předně jejich lodě jsou menší a pomalejší. Za druhé nejezdí na volné vodě ale na stadionech, takže technika jízdy je trochu jiná. Na volné vodě pak ztrácejí. Naší technikou jízdy dokážeme asijské jezdce porážet. Ale hlavně závody motorových člunů jsou v Korei obrovskou show.

Jsou závody na stadionech nebezpečnější než na volné vodě u nás?
Neřekl bych. Mají je dobře zorganizované. Záchranné čluny a týmy zdravotníků. Jezdí se jen kolem dvou bójek, šest lodí, a pomaleji. Asi kolem pětaosmdesáti kilometrů za hodinu. U nás se třeba po startu rozjede patnáct lodí, není nic vidět a karambol je hned.

Když jsou závody motorových člunů v Koreji tak populární, to jste byl v cíli jistě dlouho v dosahu televizních kamer …
Nějaké rozhovory jsem dal. Museli mi ale pomoct kluci z Polska. Anglicky se sice domluvím, ale na rozhovor do televize to nebylo. (smích)

Televize, internet, sázky. V tom musí lítat spousta peněz. Vydělávají profesionální jezdci na motorových člunech slušné peníze?
To si pište. Vydělávají slušně. U nás jsou motorové čluny drahý koníček. I když úspěšní jezdci si něco vydělají. Seženou sponzory. Ale v Korei je to jiné. Na druhou stranu člověk jede i patnáct závodních jízd denně.

Dvakrát jste vyhrál Velkou cenu Jižní Koreji. Neříkejte, že jste nedostal nabídku od některého z tamních profesionálních týmů …
Něco se rýsuje, ale zatím nic konkrétního. Oficiální nabídku jsem zatím nedostal.

A kdyby ano?
Tak neváhám ani minutu a vyrazím do Koreje závodit.

Jak se cítíte před závodem v Jedovnicích. Bude to letos na bednu?
Nebude. Já totiž v Jedovnicích nepojedu. Zaprvé nemám loď. Jezdil jsem dva roky na protypu a ten už má odježděno. Sháním peníze na novou loď. Za druhé s lidmi z jedovnického klubu jsem se neshodl na některých věcech a naše cesty se rozešly. Závody v Jedovnicích si tedy vychutnám se břehu. Poklábosím s kamarády a bude to víc v klidu.

Loni jste dojel v Polsku na mistrovství světa v kategorii OSY – 400 na 14. místě. Míříte letos výš?
Nejdřív musím sehnat a dát do kupy loď. Mistrovství se jede v srpnu ve Švédsku a hrozně rád bych tam startoval.

Marcel Haase
36 let, Jedovnice
Vítěz Velká cena Jižní Korei 2009 a 2010, MS 14. místo (2009 Polsko), ME 7. místo