Tu získal v kategorii elite. „Obhájit titul je vždycky těžší než ho získat poprvé. Loni to byla větší euforie. Teď ode mě obhajobu spousta lidí čekala. Jsem spokojený. Druhý závod v Odeně jsem se trápil, ale třetí závěrečný mi vyšel na jedničku a byl z toho titul. Paráda," ohlédl se za nedávným mistrovstvím světa federace BIU čtyřiadvacetiletý jezdec z Blanska.

Do katalánské Odeny jste odjížděl jako velký favorit na mistrovský titul…

Byl jsem docela pod tlakem. Všichni čekali, že titul obhájím, ale já věděl, že to rozhodně nebude jednoduché. Čekali mě těžcí soupeři, náročné tratě a hlavně úmorné vedro. Pořád bylo skoro čtyřicet stupňů ve stínu. A to byl pro tělo pořádný záběr.

Navíc se poprvé jelo podle nového modelu. V elitě vás čekaly tři závody v pěti dnech. Jak jste se s tím vyrovnal?

Bylo to opravdu hodně náročné na fyzičku. Mně pomohlo, že jsem do přípravy zařadil už v zimě i posilovnu a řešil jsem také stravu, což byla oproti loňsku novinka. Natrénoval jsem toho o dost víc a bylo to znát hlavně v závěru. Ale i tak se mi v prvních dvou závodech ke konci motala hlava. Zajímavé je, že nejvíc v pohodě jsem byl ve třetím závodu, kdy jsem čekal, že už nebudu mít sílu. Jelo se mi fantasticky a uvolněně.

První dva závody ovládl docela suverénně domácí jezdec Abel Mustieles. Do třetího pak už ale nenastoupil…

Už před startem jsem věděl, že Abel dá přednost mistrovství Evropy v cyklotrialu v Itálii. Jezdí v jiné federaci a mistrovství Evropy pro něj bylo důležitější. I pro jeho sponzory a značku kola, pod kterou jezdí. Škoda že nezůstal, mohl to být zajímavý souboj. První závod jsem neodjel špatně. Dojel jsem druhý. Ve druhém mi to ale nešlo a skončil jsem až třetí. Měl jsem i smůlu, když jsem dostal trestné body za to, že jsem neprojel sekci, kde byly klády. Před mým průjezdem totiž přišla bouřka a klády byly pak kluzké.

V posledním kole se tak rozhodovalo v přímém souboji o titul mezi vámi a Raúlem Gutierrezem. Věřil jste si na něj?

Věděl jsem, že jede doma a bude nebezpečný. Mně ale ten třetí závod vyšel fantasticky. Mám radost, že jsem Raúla dokázal porazit na jeho domácí trati.

Co říkáte na umístění dalších blanenských jezdců? Martin Kakáč skončil v elitě čtvrtý, Ondra Šenk v seniorech pátý a Vašek Gryc sedmý…

Slušné výsledky. Martin jel v elitě na mistrovství světa poprvé a čtvrté místo je pro něj určitě velký úspěch. Ondra vyhrál druhý závod, takže super. Solidní je i Vaškovo sedmé místo mezi seniory. Neměl jsem ale moc času je sledovat a fandit jim. Musel jsem se soustředit sám na sebe.

Jak tedy zpětně hodnotíte nový model šampionátu?

Tři závody za pět dní byl masakr na fyzičku. Na druhou stranu mně se ten model docela líbil. Člověk se nemusí trmácet tři týdny po Evropě. Vše bylo na jednom místě. I pro doprovod a hlavně rodiče závodníků je to dobré, že si nemusí brát v práci tolik volna.

Co vás teď čeká?

Za pár dní mám jet závody v Rakousku. Ale ještě mi nedorazilo letadlem kolo s přilbou a bedna nářadí ze Španělska. Už jsem z toho docela nervózní. (smích) Nové kolo jsem si rozjel právě v Odeně a už bych si nerad bral záložní. Tak snad dorazí co nejdřív. V září pak pojedu na mistrovství světa federace UCI do Andorry.

Závodní tratě, které se pod hlavičkou této federace jezdí, vám ale moc nesedí…

To ne, ale je to přece jen mistrovství světa. Pod UCI jsou při závodech kratší sekce, velké skoky. Je to taková gymnastika na kole a hrubá síla. Je to úplně jiný styl. Převážně se jezdí na umělých překážkách. Já mám rád techničtější a delší sekce v přírodě.