S kolegou Pavlem Loskotem získávají závodníci ze Svitávky medaile pravidelně už pět let, výjimkou byl pouze rok 2017, kdy se Loskot zranil a Hrdlička tak slavil republikový titul se synem Jiřím Hrdličkou mladším.

V čem se liší příprava na světový šampionát od běžného tréninku?

Největší rozdíl je v tom, že hrajeme víc zápasů po sobě. Na běžném tréninku se střídáme s ostatními, takže jich tolik není. Příprava na mistrovství světa je víc o fyzičce.

S jakými týmy na blížící se mistrovství světa trénujete?

Do Brna, kde nám trénování umožnili, se nás sjelo asi pět týmů. Kromě čtyř nejlepších družstev z republiky chodí občas na tréninky jako sparing partneři také Pavel Šmíd s Petrem Skotákem, kteří dříve hráli na špičce.

Jiří Hrdlička starší
• datum narození: 26. listopadu 1976
• tým: SC Svitávka
• post: brankář
• úspěchy na MČR: 5x zlato, 9x stříbro, 2x bronz
• úspěchy na MS: zlato – Francie (2003), Rakousko (2008); stříbro – Německo (2005, 2006)

Minulý rok jste skončili na pátém místě, jaké máte podle vás šance letos?

Šance jsou každý rok stejné. První místo je letos asi obsazené Rakušany, kteří jsou opravdu dobří. Zbytek je ale určitě otevřený, stejné šance má každý.

Je pro vás světový šampionát stále stejně významná událost, nebo jej po tolika letech berete jako samozřejmost?

I když už ani nevím, na kolikáté mistrovství letos jedu, je to pro mě pořád hodně důležitá událost. Přece jen se jedná o vrchol sezony, jsou tam nejlepší týmy a jsme pořád schopní něco dokázat. Bezvýznamný závod to určitě není.

Poslední medaili, bronzovou, získali před pěti lety právě Šmíd se Skotákem, V čem jsou podle vás zahraniční závodníci lepší?

Jejich velká výhoda je v tom, že jsou skoro o polovinu mladší. To je náš největší problém. Mají i lepší podmínky, a to nejen co se týče zázemí, ale i času na trénování. Možná právě proto je jejich kvalita hry lepší.

Už patříte ke zkušeným matadorům. Jak populární je kolová mezi mladými závodníky?

Pár mladých hráčů máme, ale není to nic světoborného. Kolová není fotbal nebo hokej, kam chtějí všichni. Ze začátku je to velmi náročný sport a děti často odradí to, že po roce v podstatě nic neumí. Když přijdou na fotbal, do míče kopnou vždycky. Zatímco v našem sportu je to tak, že i když na normálním kole jezdit umí, v kolové se na něm sotva udrží.

Zvýšila se za posledních pár let obliba kolové u nás?

Trošku možná ano, ale je to především o týmech, jak dokážou děti přesvědčit o tom, že je kolová dobrý sport. To je dnes ale problém všude, protože děti se obecně nechtějí hýbat ani sportovat.

ELIŠKA NOVÁKOVÁ