Kliknutím zvětšítePřírodní úkaz v podobě ikonických šestiúhelníků připomínajících včelí plástve neměl desítky let objasnění. Nyní vědci zjistili, že se jednoduché vysvětlení ukrývá v cirkulaci podzemní vody pod solnou krustou. Pravidelné obrazce se podle vědců z anglické Nottingham Trent University a Technické univerzity Graz v Rakousku vytvářejí díky vrstvám slané a méně slané vody, které cirkulují nahoru a dolů ve vodním válci.
Geometrické vzory podle odborníků vysvětluje základní termodynamika připomínající pohyb teplé a studené vody v hrnci s vařící vodou. „Povrchové vzory odrážejí pomalé převracení slané vody v půdě,“ citoval portál LiveScience docenta fyziky na Nottingham Trent University Lucase Goehringa.
Portál Independent vysvětluje, že vědci provedli laboratorní experimenty, aby přiblížili, jak se slaná voda pohybuje v písčitých půdách. Následně zkoumali, jak se šestiúhelníkové vzory chovají za různých podmínek. Nakonec shromáždili vzorky, které potvrdily, že vodní proudy pod povrchem zrcadlí vzory, které lze spatřit na povrchu. Výsledky odborníci odhalili ve studii, kterou zveřejnili v časopise Physical Review X.
Nekonečný cyklus
Solné pouště ve skutečnosti nejsou vůbec pouštěmi v pravém slova smyslu. Pod solnou krustou se nachází pás extrémně slané vody, která se v létě odpařuje, což zanechává vrstvu soli. Ta se pak rozpouští v další vrstvě vody, která tím pádem zhoustne a propadne se ve vodním prstenci hlouběji, nahoru se pak dere méně hustá, čerstvá a ne tak slaná voda. Cyklus se tímto způsobem opakuje a vytváří takzvaný konvekční válec.
Podpovrchové proudy a vzhled zemské kůry na sebe podle vědců působí, přičemž na okrajích šestiúhelníků se drží větší množství slané kůry. Hřebeny soli se tvoří tam, kde je voda slanější a klesá, čerstvější voda se pak vypařuje z plošších prostorů uvnitř „pláství“. Obrazce pak v průběhu času díky tlačení konvekčních válců k sobě vytvářejí svůj charakteristický vzhled. Pokud by měly více místa, turisté by se pravděpodobně podivovali místo šestiúhelníků nad kruhy.
Novým zjištěním odborníci doplnili své starší domněnky založené na myšlence, že vzorce vznikají kvůli rozpínání a vysychání solné krusty, která se pod náporem různě ohýbá a tvoří trhliny. To však nevysvětlovalo, proč se záhadné obrazce tvoří ve stejné velikosti, mezi jedním až dvěma metry, ať už se nacházejí kdekoliv na světě.
Časosběrné video zobrazující rostoucí obrazce na solné pláni:
Vědci se na tajemné vzory údajně zaměřili pouze ze zvědavosti. „Příroda nám předkládá zřejmou a fascinující hádanku, která podněcuje naši zvědavost, a tím nás podněcuje k jejímu řešení. I když nemáme na mysli žádnou přímou možnost dalšího využití,“ uvedla první autorka studie a zároveň postdoktorandka na Technické univerzitě v rakouském Grazu Jana Lasser. Se svým výzkumným týmem se stala první vědkyní, která zaznamenala růst solných vzorců na jedinečném časosběrném videu natočeném v Owens Lake v Kalifornii.
Ukryté bažiny
Solné pouště patří mezi jedny z nejextrémnějších a nejvíce nehostinných míst na Zemi. Obrovské pláně pokryté solí a jinými minerály jsou nebezpečné i kvůli tomu, že solná krusta může ukrývat bažinu, která dokáže pohltit třeba celé nákladní auto. Katarská propadlina díky těmto pastem posloužila jako strategická bariéra během druhé světové války.
Solné pláně je jinak možné najít po celém světě, mimo jiné se jedná o oblasti Badwater Basin v Údolí smrti v Kalifornii anebo Etosha v národním parku se stejnojmenným názvem nacházející se v Namibii. Největší solná pánev na světě je Salar de Uyuni v Bolívii. Známá je díky tomu, že obsahuje až 70 % světových zásob lithia.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
