V seriálu Když menšina omezuje většinu, který jste mohli číst na stránkách tištěného Deníku i na webu deník.cz od konce září po celý říjen, jsme se věnovali aspektům tohoto aktivismu z obou stran – jeho vzniku i životním příběhům lidí, kteří se proti němu vymezují.

Hlavním pilířem speciálu byla velká anketa mezi čtenáři Deníku, do které se zapojilo téměř devět tisíc lidí.

Zajímalo nás, co si myslíte o aktivistech, kteří bojují za klima blokádou měst či vypouštěním pneumatik terénních vozů. Zda jsou jejich protesty únosné a potřebné, nebo naopak příliš zasahují do práv lidí, kteří s podobnými akcemi nechtějí mít nic společného. A jaké jsou výsledky?

Aktivisté by měli jít před soud, třicítku nechceme

Ačkoli klimatické protesty v Česku nedosahují takové intenzity ani frekvence jako v západní Evropě, podpoře obyvatel se ani zde netěší. Sedm z deseti účastníků ankety věří, že by lidé blokující dopravu měli být trestně stíháni, podobně jako tomu bylo v několika případech v Německu. V současné podobě blokády podporují jen necelá tři procenta respondentů. Třikrát tolik pak nesouhlasí s blokováním dopravy, ale souhlasí s tím, za co aktivisté bojují.

„Deník se v anketě zaměřil na to, jak se obyčejní Češi dívají na tuto agendu, která převládá v určitých kruzích na sociálních sítích, a ukazuje se, že s ní v drtivé většině nesouhlasí. Pokud ano, přijdou jim aktivistické protesty příliš vyhrocené a omezující. Mnohdy až za hranou zákona,“ poznamenal šéfeditor Deníku a denik.cz Tomáš Herman.

Osmdesát procent respondentů by chtělo omezit stávající vliv aktivistů a ekologů na územní a stavební řízení. Pro omezení vlivu obcí je však jen třetina z nich. „Chtěli jsme se zaměřit na to, zda je mezi lidmi fenomén takzvaného „ne v mém sousedství“ aktivismu vnímán lépe než aktivismus ekologický, a výsledky dotazníku nám ukázaly, že minimálně mezi čtenáři Deníku ano,“ doplnil Herman.