Badatel skončil se zafačovanou hlavou v nemocnici. Místo kilometru a půl nových jeskynních prostor totiž tříčlenná výprava narazila na podivnou stvůru.

„Překvapila nás v podzemní chodbě, ze které jsme museli odčerpat vodu, abychom se dostali dál do jeskyně,“ vysvětlil Brhél. Podle něj se strašidelná bytost schovala do temna dalších chodeb.

Jeskyňáři se zdráhali, nakonec ale dali na dobrodruha Brhéla. Vzali do rukou provazy, skoby a kladívka, vše, čím by mohli odrazit útok nestvůry, a vydali se do útrob jeskyně. Po cestě podzemím občas zaslechli podivné skřehotání. „Uáááíí au au íííááá,“ předvedl Brhél redaktorům Blanenského deníku. I v jeskyni řeč bytosti napodobil, aby ji přilákal. A zrovna když mu zhasla baterka. Najednou jej něco uhodilo do hlavy a on ztratil vědomí. „S chlapama všichni táhneme při bádání za jeden provaz. Prý mě vynesli nahoru, a tím mě zachránili,“ popsal poté, co se probral, Brhél.

Zpráva o kruhoústé příšeře z hlubin Moravského krasu se donesla na Správu jeskyní. Ze židle doslova zvedla vedoucího Jiřího Heverky. „Středeční bádání v Daňkově žlíbku přineslo pro Moravský kras velký objev. Nejenže v jeskyních žijí organismy, o kterých jsme neměli ani tušení. Je dokonce pravděpodobné, že se do Daňkova žlíbku dostaly až z Punkevních jeskyní. Tam totiž lidé podobné stvoření v minulosti zahlédli. Vědci ale jeho existenci vyvrátili,“ byl nadšený Heverka a upozornil, že systém jeskynních chodeb je tak ještě propojenější, než si kterýkoliv z průzkumníků myslel. Právě neobjevenými spletitými chodbami musela totiž příšera urazit pořádný kus cesty.

Do terénu se na průzkum vydala i Eva Nadčasová, specialistka na strašidla na Blanensku. „S tím, co říkají svědci, jsem se nikdy nesetkala. Záznamy jednoho faráře z osmnáctého století mluví o existenci upíra v Blansku. Strašidlo z jeskyně ale údajně žádné zuby nemá. Nepodobá se ani kdysi diskutovanému černohorskému vlkodlaku,“ přemýšlela agentka. Musela vyvrátit i teorii, že by se v jeskyních skrýval jeden z nejvíce obávaných sadistů, který podle pověsti v dávných dobách umučil mnoho mladých dívek na Čertově hrádku.

Nyní Moravský kras střeží lidé ze Správy jeskyní, ochránci zvířat a policisté. Do hlubin jeskyně se totiž chtějí vydat na lov členové blanenského mysliveckého spolku. Domnívají se, že neznámá bytost může být nebezpečná. Mohla by se i rozmnožit.