Kdo v Česku nosí každoročně dětem pod vánoční stromeček dárky? No přece Ježíšek! Většinu z nás by ani nenapadlo reagovat jinak. Ježíšek nosil prezenty pod vánoční strom našim babičkám, dědečkům, rodičům i starším sourozencům. Tak proč bychom se měli přizpůsobovat modernistickým vlivům a tvrdit, že nám je najednou nenosí Ježíšek, ale někdo jiný?

Je pravdou, že slova Antonína Zápotockého v roce 1952 a době těžké ruské propagandy o tom, že Ježíšek zestárl a stal se z něj děda Mráz, byla už možná takzvaně trochu přes čáru. Kdo by mu také uvěřil? Je nesmírně těžké přeučit masu z jednoho zvyku na druhý, snažit se tedy vysvětlil lidem, že by své děti měli učit o dědu Mrázovi, byl úkol předem odsouzený k neúspěchu.

Hana a Viktor Paulíkovi v historických kostýmech.
Zámky lákají na prohlídky. Muzeum Blanenska i na výstavu a novou deskovku

Otec Vánoc, Santa Claus, Mikuláš, možností je spousta. Stačí se jen podívat za hranice. To co nám připadá jako nesmysl, je v jiných zemích mnohdy naprostá norma. Rozdávání vánočních dárků teprve ráno? Hloupost, řekli by mnozí z nás. Pro miliony lidí se však jedná o tradici neodlučitelnou od trávení jejich vánočních svátků.

A proto buďme tolerantní a ohleduplní vůči tradicím druhých. To, co je pro nás samozřejmost, je pro jiné naprostá neznámá. Je to tak ale v pořádku. Tradice si přece můžeme vytvořit každý sám a začít s nimi kdykoli. Mám místo klasického bramborového salátu chuť spíše na ten vídeňský? Proč ne! Hlavně, abychom se v tyto dny cítili co možná nejspokojeněji.

I když je to pro mnohé těžké, a to kvůli nedávným tragickým událostem v Praze, je na čase se semknout. To, co Češi umí bravurně a v čem vynikají. Držet při sobě v těžkých chvílích. Není čas na vyčítání jinak zvolené majonézy, než jak jsme zvyklí, je čas klidu a míru. Proto oslavme Vánoce přesně takovým způsobem, jak si každý z nás přeje.