Ve středu 17.6.2009 jsme vyrazili z Blanska, přes Skalní mlýn, Ostrov u Macochy do Holštejna, kde jsme měli delší přestávku na oběd. Po cestě jsme se zastavovali u méně známých míst – Vintovky, Blažkův závrt, Císařská jeskyně, Lidomorna a mnoha dalších.

Dozvěděli jsme se vždy něco zajímavého o dané lokalitě. Z Holštejna jsme pokračovali přes Baldovec a lesy mezi Nivou a Vysočany k Protivanovu. I když se cesta nezdála dlouhá, po celou dobu jsme mírně stoupali a tak nám dala zabrat.

Po ubytování a kratším odpočinku jsme využili možností tábora a sportovali, samozřejmě nechyběl ani fotbal a další míčové hry.
Druhý den jsme se vydali přes Protivanovský mlýn do Bukové a odtud zpevněnými lesními cestami kolem golfového hřiště u Kořence. Cesta to byla příjemná, i když nás na ni překvapilo poměrně náročné stoupání a po přecházejících deštivých dnech i hodně bláta. Vše jsme ale zvládli a na oběd jsme byli v Benešově. Odpoledne to už byla paráda. Přes Suchý, kde jsme měli polední klid a téměř pořád mírně z kopce jsme se vrátili do tábora. Zde jsme opět využili sportovních možností – zvláště míčové hry.

No a třetí den jsme jeli domů. Ráno nás uvítala zamračená obloha a chvíli na to i vydatný déšť. Už jsme začali zvažovat i jiné možnosti než kola. Naštěstí se kolem 9 hodiny vyčasilo a tak jsme se rozhodli, že to riskneme a pojedeme na kolech.. Batohy nám opět odvezlo doprovodné vozidlo.

close zoom_in My jsme se vydali na cestu a doufali, že nezmokneme. Přes Oborský dvůr jsme vystoupali na Jantarovou stezku a po ní jedeme k chatě Viktorka. Pak jsme sjeli k Vlčí skále a pokračovali Luhou do Sloupu. Tato cesta je vždy supr. Nastoupané metry prvního dne dnes sjíždíme dolů. Během chvilky jsme byli Sloupě, kde na nás čekal oběd. Bohužel opět začalo poprchával a záhy se spustil liják.

Tak jsme se schovali v čekárně u MUDr. I. Strakové a čekali, co z toho bude. Jakmile mírně přestávalo pršet, vyrazili jsme na další cestu a Pustým žlebem se ženeme k Blansku. Celou cestu prší, někdy i poměrně hustě a tak do Blanska přijíždíme mokří až na kůži. Na dobré náladě nám to však neubralo.

Letos jsme si užili všech rozmarů počasí, vyzkoušeli si jízdu v terénu, ať už to byly přejezdy přes Bílou vodu, nebo sjezdy či rozbahněné úseky lesních cest a že jich letos bylo!!! I když se to nezdá, tak jsme zvládli téměř 95 km, což je jistě velmi kvalitní sportovní výkon.
Příští rok jedeme znovu.

Lenka Polová, vedoucí kurzu