Rodiny s dětmi oprášily z půdy sáně nebo boby a šly na věc. Nové naděje pro zimní olympijské hry v roce 2022 v čínském Pekingu sice z letošních radovánek pravděpodobně nevzejdou, ostatně oba olympijské sporty sáně i boby jsou trochu o něčem jiném, než o sjíždění z kopce dolů, ale alespoň mají děti v dnešní omezené době pohyb a nesedí jenom na zadku u počítače nebo televize.

A kdo doma nenajde sáně ani boby, nemusí truchlit. Každý určitě má nějaký igelitový pytel. Z vlastní zkušenosti vím, že ten také po sněhu dobře klouže.

Dobře si pamatuji, jak jsme hned po příchodu ze školy domů vyráželi se sáněmi, boby nebo lopatami na nejbližší zasněžený kopeček a sjížděli jsme ho do té doby, než ze sněhu začal vykukovat trávník a bílá hmota se změnila na bláto. Bohužel. Zatím se sníh drží pouze ve vyšších polohách a stejně mám pocit, že dnešní děti jsou o mnohé ochuzené.

Paradoxně za to může dobrá práce silničářů a pracovníků obcí, kteří jsou zodpovědní za brzy odhrnuté a posypané silnice a chodníky. Dneska se jenom složitě dostanou například děti z domu až do mateřské školy na saních.