Oranžovou stranu povede dál Jan Hamáček s hlavním místopředsedou Brňanem Romanem Onderkou. Navzdory kritice, kterou si vyslechli, úprku členů a balancování na pětiprocentní hranici preferencí, na niž se strana dostala za jejich vedení.
Nutno říct, že se tak stalo těsnou nadpoloviční většinou hlasů delegátů. Otázkou je, zda to neodradí další doposud věrné členy, v jejichž žilách koluje ještě stále oranžová krev. Jen na jižní Moravě klesl jejich počet za posledních pět let o téměř polovinu, stejně jako v celé republice. Šanci nedostal ani jihomoravský lídr Břetislav Štefan, který chtěl vsadit na úspěšné komunální politiky a kandidoval na místopředsedu republikového vedení. „Chce to více zkušeností,“ zaznívalo od ostřílených matadorů směrem k čtyřicetiletým ‚mladíkům‘.

Jakoby si mezi sebe zakořenění vůdci nechtěli pustit nikoho dalšího. Podobný problém na lokální úrovni je znát v různě zbarvených politických tradičních stranách. Takzvaní týmoví hráči drží zuby nehty pohromadě jen ten svůj úzce vyvolený tým přátel. Co na tom, že loď se potápí. „Přijmeme za to osobní zodpovědnost,“ nechali se slyšet staronově zvolení vůdci pro případ dalšího neúspěchu. Nabízí se otázka, zda ale bude potom ještě co zachraňovat. Pokud chtěli delegáti kdysi nejsilnější strany vsadit na jistotu a neriskovat změnu ve vedení, zapomněli zřejmě na to, že tahle cesta už je prošlapaná až na samé dno.