Slovensko hostilo mistrovství světa po osmileté pauze. Pořadatelem se stalo bez boje. Protikandidátem sice bylo Švýcarsko, jenže to snahu o pořádání akce nakonec stáhlo (a mělo být hostitelem pro rok 2020).

Slováci překvapili rozložením skupin. Domácí reprezentace totiž odehrála svá utkání nečekaně v Košicích, nikoliv v Bratislavě. Slovenská metropole tak byla dějištěm druhé skupiny i s českým týmem – ten se díky tomu mohl těšit z podpory vpravdě domácké.

V základní skupině čeští hokejisté prohráli ze sedmi utkání jen jednou a za stoprocentním Ruskem obsadili druhou příčku. Výtečnými výkony zaujali v dresu národního týmu hráči ze zámoří – jen Jakub Voráček ve skupině nabral celkem patnáct bodů. Řádil i Hronek, nejlepší obránce turnaje, dále třeba trio Frolík, Kubalík a Simon. 

Voráček navíc slavil úspěch i mimo led – během turnaje si ryšavý forward na otočku odskočil do porodnice v Uherském Hradišti, aby nechyběl u narození svého druhého syna. Ani při téhle příležitosti ale nevynechal následný zápas s Lotyšskem. Jako by mu příjemné novinky z civilního života pomohly - výhru 6:3 režíroval dvěma góly a dvěma asistencemi.

„Moc jsem toho nenaspal, asi tři hodiny jenom, ale jsem rád, že se mi podařilo včas vrátit. Popravdě jsem od sebe moc neočekával, nevěděl jsem, jak na tom budu. Absolvoval jsem dlouhou cestu, což byla hektika, ale příjemná,“ zářil po boji s Lotyšskem Voráček.  

Čtvrtfinále bylo poslední fází turnaje, kdy se hrálo v obou městech. Češi díky druhému místu nemuseli nikam cestovat a v Bratislavě nastoupili proti Německu. To Říhův soubor zprvu trápilo, ale po nakonec jasné výhře 5:1 český tým poprvé od roku 2015 postoupil mezi nejlepší čtyřku.

Závěrečné boje o medaile už ovšem nevyšly. V semifinále český výběr nestačil na Kanadu (1:5) a nakonec těsně nedosáhl ani na náplast v podobě bronzu. To nakonec Rusové uhráli v nájezdech, když na Vasilevského nevyzrál nikdo, naopak za Rusko v rozstřelu skórovali Kovalčuk a Gusev.

„Je to velké zklamání. Po zápase s Kanadou jsme v sobě ještě našli spoustu šťávy. Věděli jsme, že jde o poslední zápas sezony a chtěli do něj dát vše. Vše jsme plnili a nikdo nic nevypustil. Prohra se kousá těžko, navíc po nájezdech,“ smutnil po poslední bitvě obránce Radko Gudas.

Finále mezi Kanadou a Finskem dopadlo nakonec úplně stejně jako souboj obou mančaftů na úvod skupinové fáze – výhrou Suomi 3:1. Ze zlata se tak radovali Seveřané i s talentovaným mládežníkem Kakkem v sestavě. Bratislava je Finům vůbec zaslíbená, zlato tam brali i na předchozím turnaji o osm let dřív.

Emotivní tečka za turnajem přišla po návratu české výpravy do Prahy. Trenér Říha se neubránil slzám, když hodnotil vystoupení svých svěřenců, a mrzelo ho, že nesplnil cíl a nedovedl tým k medaili. Češi přitom zanechali výborný dojem, podávali skvělé výkony, nastříleli nejvíc branek ze všech týmů (47). K medaili chyběla jen trocha štěstí.

„Byl jsem už v pár mužstvech předtím, a letos byla parta opravdu dobrá. Vím, že se to tak říká, ale takovou jsem dlouho nezažil. Nikdo si nestěžoval, nikdo neříkal, že by chtěl hrát víc,“ řekl zkušený útočník Michael Frolík.

„Máme za sebou těžké období, několik let zpátky bylo pro trenéry velmi složité poskládat konkurenceschopné mužstvo. Teď ale vše vidím pozitivně. Máme hráče v nejlepším hokejovém věku, kteří chtějí reprezentovat, jsou tu i mladí, ti potáhnou tým v budoucnu. Není to na střílení rachejtlí, ale jde o posun,“ hodnotil turnaj šéf hokejového svazu Tomáš Král.

Nejlepší brankář MS: Andrej Vasilevskij (Rusko)
Nejlepší obránce MS: Filip Hronek (ČR)
Nejlepší útočník MS: Nikita Kučerov (Rusko)
All Star tým: Vasilevskij (Rusko) - Hronek (ČR) - Lehtonen (Finsko) - Stone (Kanada), Nylander (Švédsko), Voráček (ČR)